Každá velká ekonomická porucha vyvolá diskusi, při které se připomenou minulé spory na stejné téma. Cílem je maximálně se z nich poučit, i když – jak dokazuje i tato kniha – lidé poučitelní nejsou. Krize let 2008 – 2009 nemohla mít osudy jiné. Anglický žurnalista a historik Nicholas Wapshott (ale i mimořádně kvalitní ekonom) využil této chvíle k napsání čtivé, prameny velmi dobře podložené, v každém případě kvalitní knihy o sporu Keynese a Hayeka, sporu, který – jak je uvedeno v podtitulu – „definoval moderní ekonomii“.[*] Toto téma mu umožnilo velmi plasticky vylíčit ekonomickou historii posledních devadesáti let a roli, kterou v ní sehráli Keynes a Hayek, resp. jejich myšlenky. Čtenář jistě ví, že Keynes obhajoval roli státu, Hayek roli trhu.

Kniha je napsána tak, že ji může číst „poučený laik“, ale s chutí si ji přečte nejen obecný ekonom, ale i ten, kdo se zabývá stejným tématem – úlohou trhu či státu v zabezpečování ekonomické stability a růstu. Pro mne je právě toto celoživotním tématem, ale i já jsem si v ní našel věci, které jsem neznal, resp. kterým jsem nevěnoval dostatečnou pozornost. Kdo chce opravdu pochopit makroekonomii, nejen její učebnicové zúžení na několik grafů a matematických rovnic, ten se z knihy dozví mnoho užitečného. Dozví se z ní něco i zaslepení stoupenci Keynese i Hayeka. Ti se z ní dozví i leccos, co by o svých idolech raději snad ani nevěděli.

Kniha je psaná nikoli tematicky, ale postupuje s časem. Každá z jejích 18 kapitol odráží určité, jasně definované historické období, jeho hlavní ekonomická témata a vliv Keynese i Hayeka právě v té či oné chvíli. Hayek byl o 16 let mladší než Keynes (narodil se v roce 1899, Keynes v roce 1883) a přežil ho o 46 let (Keynes zemřel v roce 1946, Hayek v roce 1992). Hayeka jsem krátce viděl v roce 1968,[1] Keynese jsem nejenom vidět nemohl, ale ani neznám nikoho, kdo by se s ním setkal (možná Josef Goldman či Jaroslav Habr, moji starší kolegové v Ekonomickém ústavu ČSAV v 60. letech).

Třetím velikánem ekonomie 20. století byl nepochybně Milton Friedman. I o sporu Keynes–Friedman by se dala napsat neméně zajímavá kniha, což konec konců i N. Wapshott naznačuje tím, že v závěrečné kapitole cituje hlavně Friedmana, který Hayeka přežil o 14 let (zemřel v roce 2006).[2]

Keynes s Hayekem byli asi stejně mimořádní, stejně ambiciózní, ale i stejně nedůtkliví. Po většinu jejich životů byl úspěšným a slavným člověkem jen daleko barvitější Keynes a ne šedivější a uzavřenější Hayek. Ten žil převážně mimo centrum společenského dění a mimo pozornost médií, což není žádnou náhodou.