Dokud jsou totiž obě republiky oficiálně součástí Ukrajiny, tvoří nárazníkový štít mezi Ukrajinou a Ruskem a také představují překážku vstupu Ukrajiny do vojenské aliance NATO, protože pravidla členství zakazují připojit zemi, ve které probíhá občanská válka. V okamžiku, kdy by tyto dvě republiky získali samostatnost, nebo dokonce byly připojeny k Rusku, by přestali být překážkou vstupu do NATO a také by nic nezdržovalo ukrajinskou armádu od reorganizace a přípravy na jarní ofenzívu na Krym, protože právě o to celou dobu americkým podporovatelům ukrajinské pučistické vlády jde. Chtějí označit Rusko za agresora a odříznout ho novou železnou oponou od Evropy, kterou chtějí pro sebe jako odbytiště amerických výrobků, plynu a ropy.

Hrdinní domobranci z Donbasu si možná ani neuvědomují, čemu svým povstáním proti kyjevským uchvatitelům moci na Ukrajině zabránili. Tím, že kyjevská junta rozpoutala svým útokem na ně v zemi občanskou válku, nebylo zatím možné rozpoutat válku s Ruskou federací a bojem oslabená Ukrajina se postupně stává čím dále větší finanční zátěží pro Evropskou unii i pro USA. Svým odporem získala Novoruská republika čas, který Ruská federace potřebovala k přípravě na svou obranu i na ekonomické přeorientování na Asii a Jižní Ameriku.

Ukrajina jako taková je pro západ vlastně takovým anti – Ruskem, tedy uměle udržovanou po léta ideologicky protirusky motivovanou kolonií, která má omezovat Ruskou federaci a působit jí problémy. Obdobná praxe není pro západní země ničím novým, stejně tak byla stvořena uměle anti – Indie (Brity stvořený Pákistán) a anti – Čína (Američany stvořený Tchaj-wan), jak píše v jednom ze svých článků spolupředseda všeruské politické strany Velká vlast Nikolaj Starikov, který je také spisovatelem a publicistou. Donbas je tedy nyní pro Ruskou federaci vlastně anti – anti – Ruskem, které samozřejmě všemožně humanitárně a diplomaticky podporují a nenechávají ho padnout, ale které je jim v současnosti mnohem prospěšnější jako součást Ukrajiny, než jako samostatný subjekt, nebo součást Ruské federace.

Existence vojensky odbojného nepokořeného Donbasu je tedy překážkou ve válce se samotnou Ruskou federací. Pokud si totiž ukrajinská armáda neporadí s tímto problémem, nemůže dost dobře začít válku s Ruskou federací s nepřítelem v zádech. Otázkou zůstává, jak dlouho bude ještě západ schopen a ochoten financovat neschopnou ukrajinskou armádu, která není schopná dosáhnout vítězství a kdy dojde trpělivost samotným ukrajinským vojákům, které Kyjev posílá bez řádné výstroje a hladové na smrt a obrátí se proti ukrajinské vládě a Porošenkovi.

Čas tedy hraje pro Ruskou federaci a v samotném závěru i pro Donbas. Pokud totiž americký plán na vyvolání války s Ruskou federací ztroskotá a na samotné Ukrajině nakonec padne současná nacionálně – neonacistická vláda, bude to pro všechny tím nejlepším řešením. Lépe je totiž mít za souseda přítele, nebo aspoň neutrála, než agresivního sluhu amerických imperiálních zájmů!

Ladislav Kašuka