Určitě se najdou analýzy, které budou poukazovat na neuvěřitelné souvislosti za jedním, dvěma, ba i třemi rohy, ale lidé prostě přišli a zvolili si bez velké hysterie ty, na které se podle jejich názoru mohou spolehnout a nezvolili ty, kteří je zklamali. Je důležité, že se lidé nenechali zmást značkou politické strany a důsledně posuzovali, kdo a jak odpovídal, odpovídá a bude odpovídat jejich zájmům. Více než o politických subjektech a jejich pověsti a preferencích, byly tyto volby o osobnostech, které je reprezentují a pracují pro veřejnost.

Rád bych v této souvislosti připomněl výroky našich četných našich politiků, že občan není schopný rozhodnout o složitějších věcech, nemá přehled, co je v zájmu obecného blaha, a tudíž mu má být království nebeské všeobecného referenda navždy zapovězeno. Je paradoxní, že jakkoliv politici pokládají občany za hlupáky, kteří nevědí co je dobré pro společnost a pro zemi, nechávají na nich volbu sebe sama. Mělo by být známo, že občan se nerozhoduje, volby nevyjímaje, podle toho, co je dobré pro jakési nespecifikované veřejné blaho, rozhoduje se podle toho, co je dobré pro něho a jeho nejbližší. V tom je mistr nad mistry. To nevylučuje existenci blouznivců, kteří se scházejí a debatují o veřejném blahu. Nic ve zlém, sám mezi tyto blouznivce patřím, ale jsem dost starý, abych věděl, že v rámci velkých čísel a rovnosti vlivu spolehlivě platí, že „bližší košile než kabát“.

Volič se podle mého názoru rozhodl správně, když odmítnul politické strany a volil daleko více personálně. To platí o politických stranách tam, kde uspěly, stejně jako tam, kde neuspěly. Celkově je zřejmé, že primitivní partajní politika pocházející z hloubi předminulého století není spasitelná ani marketingovým jednáním podle výzkumů veřejného mínění ani šířením svých přitroublých „mesidží“ s pomocí moderních médií. Chování politických stran je v očích občana skutečně poněkud úchylná. Lidé se chtějí mít dobře a požadují elementární spravedlnost. Představa klasických politických stran, že musí voliče vychovávat, naráží stále tvrději a tvrději na odpor…

Lidé stále více poznávají, že svěřit důvěru lze efektivně jenom konkrétnímu člověku. Důvěra člověka v partaje a jiné souborné osoby je koneckonců nonsens… Asi něco jako láska k Sovětskému svazu.

Je třeba si s veškerou skromností říci“ „volili jsme dobře…“

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele