Navíc z té žumpy kouká jako sláma z bot skutečnost, že především Česká televize nemá ani Kima ani Trumpa ráda, dává to ostentativně najevo a hlásá, že se setkání dvou hajzlíků nemůže nic dobrého povstat. Nejlépe by bylo, kdyby se nikdy nesetkali, protože jako říkával nadporučík Mazurek, gigant mysli proti veleduchům ze zpravodajství České televize,: „tak je to spravne, tak to má byt“.

Jen chci ještě poznamenat, že novináři v ČT jsou jen lidé, mají hypotéku a strach o práci. Jsou to jenom hlásné trouby jakýchsi zvrhlých hodnotových rámců, které někteří vydávají za evropské a jiní za univerzální soubory hodnot blíže nespecifikované svobody, demokracie a lidských práv. Tyto hodnoty k nám hovoří ústy televizních redaktorů a moderátorů odporným „eurospeakem“, v rámci kterého nás neustále nabádají, že jiný slovník a jiný názor je obecně nebezpečný. Je důležité si proti tomu vybudovat imunitu a občas dát najevo, že tento způsob manipulace nás prostě nesmočí a je nedůstojné lidské bytosti takhle hrozně urážet inteligenci bližních.

Jedno je však zřejmé, tedy pokud nepropadneme nějaké konspirační teorii, podobné té z filmu „Kozoroh 1“, o přistání nepřistání na Marsu. Zřejmé je to, že Trump a Kim se setkali nejen tváří v tvář, ale dokonce mezi čtyřma očima. To je noční můra všech, kteří se nám snaží usilovně interpretovat kdykoliv cokoliv, ale jsou v daleko horší pozici, když je patrné, že interpretují něco, o čem nejen nic nevědí, ale ani toho nebyli svědky. Jediný způsob, jak se vyhnout vlivu našeptávačů a manipulátorů, je právě přímý kontakt s realitou. Každý, kdo kdy udělal nebo činí důležité rozhodnutí, ví, jak je důležité se předtím dotknout skutečnosti, pohlédnout partnerovi do očí, být s ním sám. Moudří lidé se snaží se podívat do očí jak přátelům, tak nepřátelům a mnohokrát přitom změní názor, který dosud měli z doslechu nebo z médií. Dějiny se tvoří mezi čtyřma očima, řekl kdysi jeden velmi moudrý muž. Lze tedy s určitostí konstatovat, že Trump s Kimem mezi čtyřma očima utvořili nějaký ten kousek dějin, dali událostem nějaký směr a já skutečně nevím jaký. Takové setkání dvou vůdců je však vždy nadějí pro lidi, kteří se mají proč bát války. Je příznačné, že existuje horečná snaha taková setkání bez asistence všemožných svědků relativizovat a vytvářet zdání, že jedině transparentnost může zajistit skutečně efektivní jednání. Je to absolutní nesmysl, protože hra s odkrytými kartami není hra a je–li k ní někdo donucen, tak to není skutečný partner, ale vazal. Transparentnost je mantra neschopných, aby zabránili schopným něco skutečného vykonat. Fysis kryptesthai filei…

Jako člověk, který se má proč bát války a má zcela zbaběle rád mír, tedy s potěšením konstatuji, že se sešli dva významní lidé nejen tváří v tvář, ale navíc mezi čtyřma očima a doufám, že to zachránilo životy mnoha lidí. Je mi úplně jedno, že se nehovořilo o lidských právech, když se hovořilo o míru. Je mi úplně jedno, co bylo k obědu, kdo komu podal pero a co si o tom všem myslí politici a novináři, kteří nikdy nevytvoří nic kromě zmatku a zášti v lidských duších za mrzký peníz svých pasáků…

Být či nebýt, mír nebo válka, to je, oč tu běží…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele