I kdyby totiž všechno nakonec dopadlo v Nečasův prospěch a „rebelové“ si svůj odmítavý postoj ke zvyšování DPH a k solidární dani pro bohaté pod tlakem z regionů skutečně rozmysleli, veřejnosti Nečas těžko vysvětlí, že pokud se dostane na post místopředsedy ODS například Martin Kuba, což je velice pravděpodobné, není to další ústupek kmotrovské síti z jižních Čech. Stejně jako to nevysvětlil, když ho před rokem jmenoval ministrem průmyslu, což přimělo jihočeského poslance Michala Doktora, který při posledních volbách dostal od voličů řadu preferenčních hlasů, aby z protestu vystoupil z ODS.  

Dalším hřebíčkem do rakve ODS se ale může stát i dnešní zpráva, že Úřad vlády měl podat trestní oznámení na člena správní rady Nadačního fondu proti korupci a prezidentského kandidáta Karla Randáka. V těchto dnech policie Randákovi každopádně oznámila, že je obviněn z úniku informací. Jak uvedla Česká televize, má jít o informace, které se počátkem roku dostaly do médií a týkaly se výše mimořádných odměn pro Nečasovu pravou ruku, šéfku jeho kanceláře Janu Nagyovou. Pokud zveřejněné údaje odpovídají realitě, pak Nagyová měla například loni v březnu najít na výplatní pásce víc než čtvrt milionu. Zajímavé je, že tuto částku nikdo nikdy nedementoval: Petr Nečas pouze prohlásil, že se jedná o politický útok a Úřad vlády se pustil do zjišťování, kdo za únik dotyčné informace může. V lednu pak oznámil, že viníka už dopadl. Prý se jednalo o sekretářku.  

Ať už se ale údaje o závratných příjmech Nečasovy blízké spolupracovnice dostaly na veřejnost jakkoli, faktem je, že veřejnost má právo vědět, jak se na úřadu vlády nakládá s penězi daňových poplatníků. Zvláště pak v době, kdy vláda nemilosrdně škrtá ve veřejných výdajích, takže se snižují příjmy zdravotně postiženým, důchodcům i rodinám s dětmi. Jak jinak než jako aroganci moci lze v tomto kontextu chápat Nečasův tehdejší výrok, že na odměnách pro Janu Nagyovou není prý nic mimořádného, protože podobně bylo v úřadu vlády odměněno dalších dvacet lidí. Vzhledem k nynějšímu obvinění Karla Randáka, jemuž prý hrozí- pokud státní zastupitelství oprávněnost obvinění potvrdí- až pětileté vězení, se případ horentních odměn pro Nečasovy věrné dostal znovu na pořad dne. A je otázka, komu to škodí víc: zda Randákovi v jeho kandidatuře na prezidenta, anebo Nečasově image u veřejnosti v době, kdy se rozhoduje o tom, zda jeho vláda padne či ne.  

Demise vlády, vedené ODS, by ostatně nebyla nic nového. V roce 1997 stáli u zrodu vládní krize poslanci za ODS Ivan Pilip a Jan Ruml. V polovině českého předsednictví v EU, v březnu 2009, se vláda Mirka Topolánka musela poroučet také díky poslancům z ODS Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela. Momentálně ji kopá hrob šest zákonodárců ODS, kterým se přezdívá „rebelové“. Což je ale označení dosti zavádějící. Přesnější by bylo říkat jim pučisté.  

Nápadné totiž je, že si své nynější námitky, podle nichž se zvyšování daní příčí filosofii vládního prohlášení i programu ODS, nechávali pro sebe celou řadu týdnů, kdy se o úsporných opatřeních diskutovalo a hlasovalo v parlamentu. Vyrukovali s nimi doslova na poslední chvíli. A trvají na nich bez ohledu na zcela konkrétní ztráty, které nejistotou kolem výše DPH působí podnikatelům, za jejichž blaho údajně tolik bojují. Pokud se jim nakonec podaří vládu svrhnout, bude to další důkaz, že ODS trpí kuriózní vrozenou vadou: hrobníci jejích vlád uprostřed volebního období se totiž zásadně rodí v jejím vlastním lůně.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele