Ještě štěstí, dýchlo na vás z uvedeného dílka, že do ní půjdeme s těmito zázračnými letadly, rekordně rychlými, nesetřelitelnými a vytrvalými (uletí na jedno pozemní tankování dlouhé tisíce kilomterů, unesou nepředstavitelné tuny bomb atd.), takže příští válka proti ruskému i čínskému rivalovi bude víceméně procházkou, dávali nám vědět jak američtí konstruktéři uvedených nových typů letadel, tak američtí letci, kteří je na manévrech už nečetněkrát odzkoušeli, ale zvlášť na nich bylo znát, jak je už jen pouhé cvičení nudí a jak rádi by je vyměnili za skutečný nekašírovaný souboj kdesi nad Černým mořem, nad Moskvou či nad Čínským mořem.

Ani jediná zmínka o tom, že by snad ještě existovala možnost nadcházející válku odvrátit, či že by se vyplatilo o něčem takovém uvažovat, v pořadu – a to ani v náznaku – nezazněla. Jen síla, odhodlání a chuť konečně to už rozbalit a ukázat světu, co americký maník a dokonalém americkém stroji dokáže světu předvést.

Pořad se jmenoval: Křídla války: letadla pro 21. století a zabrousil i do slavné minulosti amerického válečného letectva, do jeho nasazení v Iráku, vAfghánistánu, v Libyi – a též v Jugoslávii. A stalo se, že jak kameraman zabíral americká letadla připravená pro bombardování Bělehradu, zaznamenala kamera i nápis na trupu jednoho z nich: FLY TO KILL. Čili lítej, abys zabíjel.

Brutalita toho vzkazu mě zarazila. Vzpomínal jsem na fotografické či filmové záznamy německých letadel z poslední války, ale krk bych dal na to, že takto otevřený krvežíznivý nápis jsem ani na letadlech až dosud uznávaných největších hrdlořezů historie, ani na jakýchkoli jiných jejích válečných vozidlech, nikdy nezahlédl.

Ne, to musela přijít až první země demokracie a svobody, aby nám sdělila, proč létat.