Arméni čelily po celá staletí kvůli své zeměpisné poloze útokům ze strany Turků. Nyní se bohužel historie znovu opakuje, jelikož Turecko deklarovalo Ázerbájdžánu ve sporu o NK bezvýhradnou podporu. Útoky na Arcach, jehož obyvatelstvo tvoří z 95% Arméni, jsou prováděny za koordinace tureckých vojenských specialistů a s vojenským vybavením a výzbrojí, které poskytuje Turecko Ázerbájdžánu v rámci jejich vojensko-politické spolupráce. Malý, a zatím mezinárodně neuznaný stát Arcach dnes čelí existenčnímu problému.

Proč se Turecko do daného sporu zapojilo? Že by důvodem byla skutečně pomoc svým bratrům jak tvrdí? Proč by člen NATO riskoval další kritiku celého světa, když je v současné době odsuzován za konflikty s Řeckem a Kyprem? Odpověď je nejspíš jednoduchá: Ví, že se bát nemusí, protože mu to může opět projít. Stejně jak byl svět zdánlivě slepý v letech 1915 až 1918, kdy Turci systematicky vyvraždili přibližně 1,5 milionů Arménů, bude se stavět slepým i dnes. Nebo si to alespoň Turecko myslí.

Dle prohlášení národního shromáždění republiky Arcach, bojují (s tureckou podporou) na jejím území s arménským obyvatelstvem mezinárodní teroristé a zástupci různých extremistických skupin ze Sýrie, Iráku, Libye a dalších skupin. Přítomnost těchto teroristických skupin (zejména an-Nusra, odnože al-Kaidy) potvrdily i Rusko, Spojené Státy a Francie. Turecké a ázerbájdžánské úřady, posedlé za každou cenu ničením Arcachu, si ani neuvědomují, že když do daného regionu přivádějí teroristy, sponzorují je, pomáhají jim při vytváření vhodných základen, vytvářejí vhodné podmínky pro jejich činnost, pak tím nevystavují pouze Arcach krátkodobé hrozbě, ale zakládají z dlouhodobého hlediska hrozbu pro země v daném regionu a bezpečnost všech mezinárodně – včetně vlastního ázerbájdžánského civilního obyvatelstva.

Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan si je jistý, že se Turecko po stu letech vrátilo na jižní Kavkaz, aby pokračovalo v arménské genocidě. Pro Turecko však pokračování v genocidní politice není jen prostředkem „armenofobie“, ale hlavně pragmatickým úkolem. Arménie a Arméni jižního Kavkazu jsou poslední zbývající překážkou na cestě sílící turecké expanze na sever, severovýchod a východ a v uskutečňování imperialistického snu.

Agrese ze strany Ázerbájdžánu a Turecka je provázena rozsáhlým porušováním řady norem a zásad mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního zvykového práva: terčem útoků jsou i civilní objekty, školy, školky, a co je velmi smutné, tak i nemocnice a katedrála sv. Spasitele ve městě Shushi. Civilních obětí republiky Arcach je již několik desítek.