Tuzemská ekonomika tedy v porovnání se druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketuje s technickou recesí (zda do ní zabředla, se předběžně dozvíme zítra, 14. 11.).

„Vitamíny“, které chrání české hospodářství před německou „nákazou“, představuje zejména spotřeba domácností, kterou pohání výrazný růst kupní síly obyvatelstva. Nejinak tomu bylo i ve třetím kvartále. Za celý letošní rok vzroste kupní síla obyvatelstva – mzdy očištěné o inflaci – o zhruba čtyři procenta.

Překvapivě dobrý výkon vzhledem k mezinárodním podmínkám podává také zahraniční obchod. Naopak průmyslová výroba letos zaznamená zřejmě jen „černou růstovou nulu“, protože právě průmysl je zatím nejcitelněji zasažen nepříznivým vývojem v Německu a obecně v zahraničí.

Za celý letošní rok by česká ekonomika měla růst tempem 2,6 procenta, v příštím roce pak její růst zpomalí nejspíše na 2,2 procenta.

Na růstové dynamice zřejmě ve třetím čtvrtletí ztrácely také ekonomiky polská a maďarská. Růst polské ekonomiky zvolnil dle konsensu trhu ze 4,9 na 4,4 procenta, růst ekonomiky maďarské pak z 4,5 na čtyři procenta. Výsledky těchto dvou ekonomik za třetí kvartál budou stejně jako v případě českého HDP zveřejněny ve čtvrtek, 14. 11., kdy bude oznámen i předběžný odhad růstu slovenské ekonomiky. Ta by měla nepatrně nabrat na růstové dynamice a expandovat tempem 2,1 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí přidala dvě procenta.