Pokles o 2,2 procenta je nejvýraznější od čtvrtého čtvrtletí roku 2009, tedy za více než deset let. Tehdy probíhala světová finanční krize. Ještě závažnější je však pokles mezičtvrtletního HDP v letošním prvním čtvrtletí, který činí 3,6 procenta. Je tak hlubší než konsensuální předpoklad trhu, odpovídající poklesu o 3,4 procenta. Co hůř, jedná se o nejvýraznější mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky minimálně od roku 1996, od kdy ČSÚ publikuje příslušnou časovou řadu údajů. Dosud byl nejvýraznější mezičtvrtletní propad byl ten z prvního čtvrtletí krizového roku 2009, který činil 3,5 procenta. Lze tedy konstatovat, že už v prvním letošním čtvrtletí zažila česká ekonomika šok, jak nepamatuje od vzniku samostatné ČR v roce 1993.

Přitom v prvním čtvrtletí byla ekonomika dotčena zásahy kvůli koronaviru jen částečně, neboť například nouzový stav, zahájený 12. března, pokryl jen zhruba šestinu předmětného období, tedy prvního čtvrtletí. Výsledek za probíhající druhé čtvrtletí bude výrazně horší, protože mimořádná opatření pro boj s nákazou pokryjí jeho daleko podstatnější část, než tomu bylo ve čtvrtletní prvním.

Česká republika také dopadá hůře než Maďarsko, které v prvním čtvrtletí meziročně rostlo, o 2,2 procenta. Překonalo očekávání analytiků, kteří počítali růstem o 2,1 procenta. Slovensko si v prvním čtvrtletí pohoršilo o 3,9 procenta, Polsko svá data teprve zveřejní dnes v 10 hodin dopoledne. Vesměs se jedná o předběžné výsledky, takže se ještě mohou poměrně výrazně měnit oběma směry.

Koruna na zveřejněná data reagovala poklesem vůči euru o 0,3 procenta. Za celý letošní rok se česká ekonomika propadne zhruba o devět procent.