Důvodem jsou zejména evropské a globální faktory, hlavně růst cen energií na světových trzích a odeznění efektu meziročního zlevňování ropy. Z podobných důvodů aktuálně nad očekávání rychle stoupá též míra inflace v eurozóně. K růstu cen výrazně přispívá také zdražování potravin. Dvojciferným meziročním tempem rostly ceny pečiva, vajec, másla či zeleniny.

Česká národní banka teď bude reagovat zřejmě jen mlhavými výroky, aby nepřikládala dále pod kotel spekulativní poptávce po tuzemské měně. Tato poptávka po dnešních číslech zesílí a tuzemské centrální bance výrazně přibude práce s bráněním kurzového závazku. Dosud se ve smyslu „tvrdého závazku“ nevyjádřila ohledně letošního druhého čtvrtletí, „tvrdým závazkem“ dosud vyloučila jen možnost ukončení intervenčního režimu v prvním kvartále. Investoři tedy tuší nezanedbatelnou pravděpodobnost ukončení závazku už v dubnu nebo v květnu letošního roku, ačkoli guvernér Rusnok nedávno opět zopakoval, že dosažení cíle samo o sobě nemusí ještě značit konec intervence. ČNB se nyní zřejmě plně vrátí k rétorice z doby, kdy svoji intervenci zahajovala a bude poukazovat na to, že žádoucí je z jejího hlediska nejen dosažení, ale také přestřelení inflačního cíle.

Ovšem dnešní čísla ve spojení s mezinárodní faktory, například i aktuálním rychlejším růstem inflace v eurozóně, tak jako tak zvyšují pravděpodobnost „překvapivého“ ukončení intervenčního režimu České národní banky již v dubnu nebo květnu letošního roku, byť základní scénář stále ještě hovoří o ukončení ve třetím nebo čtvrtém kvartále jako o nejpravděpodobnějším. ČNB si totiž zjevně dokáže představit ukončení své intervence třeba i řadu měsíců před ukončením nekonvenčního měnového uvolňování v režii ECB, která jej stanovila minimálně na konec roku 2017. Guvernér Rusnok tento postoj podpořil svojí reakcí na prosincové prodloužení programu odkupu aktiv ECB, když se vyjádřil v tom smyslu, že prodloužení nebude mít přímý dopad na měnovou politiku ČNB. Prosincová data ohledně inflace jak v ČR, tak v eurozóně tudíž mohou znamenat další nepřehlédnutelný signál pro „jestřáby“ v bankovní radě ČNB, lépe řečeno radní nesvázané již tolik – fakticky nebo reputačně – s rozhodnutím o spuštění intervence z listopadu 2013 (tedy guvernéra Rusnoka, radní Bendu, Nidetzkého a dosluhujícího Řežábka). A sice signál takový, že ECB své uvolňování nejpravděpodobněji ukončí ke konci tohoto roku, pročež je o to představitelnější vystoupit z intervenčního režimu ČNB právě už třeba letos ve druhém čtvrtletí. 

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus