Koruna citelně oslabuje. Za uplynulý třicet dní oslabila vůči euru z kurzu pod úrovní 26,10 na hodnotu, z počátku tohoto týdne, nad 27,20 koruny za euro, tedy na nejslabší úroveň od letošního května.

Částečně je koruna obětí masivního celosvětového výprodeje akcií i měn. Mezinárodní investoři se v rostoucí míře strachují z neblahých ekonomických dopadů druhé vlny covidové pandemie. Sužuje je také obava ze studené války mezi USA a Čínou či z krachu jednání mezi Británií a EU o obchodním vztahu po skončení po-brexitového přechodného období.

Z trhů celého světa se zřetelně vytrácí optimismus, jenž je provázel převážnou část léta.  Investoři až do druhé poloviny srpna sázeli na to, že koronavirová vakcína se objeví v celkem krátké době, a poskytne tak mocný růstový impuls. Švýcarská banka UBS spočítala, že zhruba 40 procent nárůstu hodnoty amerických akcií, k němuž došlo od května došlo, lze zdůvodnit právě nadějí v brzké „objevení“ účinné vakcíny. Farmaceutické společnosti jako Pfizer či Moderna, o nichž se jako o možných „objevitelích“ často spekuluje, už během října či listopadu zřejmě budou provádět pokročilé testy svých nadějných látek. Pokud však testy ztroskotají, světové burzy se řádně otřesou. A to navíc v době amerických prezidentských voleb, které představují zásadní nejistotu samy o sobě. Napětí tedy houstne na mnoha frontách.

Napětí stahuje dolů i další měny regionu a ostatně i euro samotné, vůči dolaru. Jenže polský zlotý nebo maďarský forint třeba v pondělí vůči euru oslabily jen zhruba z poloviny v porovnání s tím, jak proti němu oslabila koruna. Polská a maďarská měna ztratily shodně 0,75 procenta, zato koruna přišla o 1,5 procenta. 

Do slábnutí koruny se totiž promítají také ryze domácí příčiny. Zejména pak povážlivě se zhoršující epidemická situace. Česko se z jednoho z evropských premiantů první vlny pandemie stalo zemí, o níž už i na mezinárodní scéně vchází v širší známost, že druhou vlnu zvládá v Evropě naopak takřka nejhůře. Investoři se bojí, že si znatelné zhoršování epidemické situace v ČR vynutí plošnější ekonomickou uzavírku. Ta by ochromila ekonomiku, její výrobní sféru, export i celý zahraniční obchod, což by se značně nepříznivě podepsalo na koruně. Také proto zájem mezinárodních investorů o českou měnu ochabuje.

K tomu všemu koruně nesvědčí ani vnitropolitické turbulence, zejména pak pondělní rezignace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zatímco Vojtěch mohl být vnímán jako „holubice“, nástupce Roman Prymula je „jestřábem“. To proto, že mu podle všeho nebude dělat takový problém jako Vojtěchovi přijímat razantní opatření v boji s druhou vlnou.

Výměnu ministra zdravotnictví je třeba číst i jako projev změny vládní prioritizace. Vláda opět jako na jaře bude nyní pravděpodobněji tíhnout k upřednostnění epidemiologických ohledů před těmi ekonomickými. Prymula je také vnímán jako ministr, který mnohem spíše než Vojtěch schopen v rámci prosazování protipandemických opatření vzdorovat možnému odporu premiéra nebo ekonomických, průmyslových či obchodních kruhů. Jinými slovy, s nástupem Prymuly nepochybně stoupá pravděpodobnost plošnější uzavírky tuzemské ekonomiky. Taková uzavírka by přitom znamenala pro celou tuzemskou ekonomiku obrovské škody. To právě mezinárodní devizoví obchodníci reflektují již nyní tím, že se koruny intenzivněji zbavují.

I pokud by zmrazení tuzemské ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než na jaře, české hospodářství by muselo počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Výpočet plyne z porovnání scénářů vývoje výkonu tuzemské ekonomiky v případě bez a s propuknutím závažné druhé vlny. Ekonomika by se totiž v případě třeba dvojměsíční opětovné plošnější uzavírky letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhady, ale o 13 až 14 procent. V nejpesimističtějším scénáři může dodatečná ztráta ekonomiky z druhé vlny letos znatelně přesáhnout dokonce úroveň 300 miliard.

S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případně závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, kdy by už druhá vlna neproběhla nijak závažně, takže by ekonomika v roce 2021 poměrně výrazně rostla, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun. 

Dobrou zprávou je alespoň to, že explozivnost šíření nákazy v ČR v posledních dnech zmírňuje. Také koruna má fundamentálně na to, aby v dohledné době výrazně zpevnila, pokud odezní nynější příval špatných zpráv. Zatím není třeba podléhat výraznější skepsi, ba panice, a to ani v oblasti epidemiologické, ani v té ekonomické. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom