Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je ovšem každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy hned usuzovat na zhoršování situace na trhu práce.

K jistému zhoršování letos dojde, ale to se projeví spíše stagnací celoroční míry nezaměstnanosti či jejím mírným nárůstem oproti loňsku, a to ale spíše na základě vývoje zejména ve druhé polovině letošního roku. Zvláště zranitelnými, co se propouštění týče, jsou segmenty hutnictví, těžební průmysl a část automobilového průmyslu, včetně jeho subdodavatelů.

Naopak dosavadní poměrně vlídný průběh zimy, která je zatím převážně nevídaně teplá, situaci na trhu práce nahrává. Výše popsaný růst míry nezaměstnanosti má totiž sezónní ráz. Souvisí se zimním přerušováním pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví či zemědělství, a také s ukončováním úvazků ke konci kalendářního roku. Čím teplejší zima bude, tím slabší bude sezónní výpadek pracovních míst a tím dříve dojde k obnově zaměstnanosti po jejím skončení.

Míra nezaměstnanosti se po skončení zimy opět vrátí pod úroveň tří procent. V druhé polovině roku, na podzim a dále, však už trvaleji stoupne nad úroveň tří procent. V posledním letošním čtvrtletí už bude – na rozdíl od loňského – nad touto úrovní trvale. Za celý rok dosáhne míra nezaměstnanosti úrovně tří procent.

Česko ovšem i letos v lednu tak jako tak zůstalo zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V rámci zemí OECD má srovnatelnou míru nezaměstnanosti jediná – Japonsko.