Výrok premiéra Andreje Babiše, že stát by mohl koupit ostravskou huť ArcelorMittal za korunu, je předvolebním marketingovým výrokem. Premiér si jím chce získat voliče zejména v Moravskoslezském kraji, kde je situace kolem hutí sledována bedlivěji než v jiných částech republiky. Těžko hledat jediný realistický důvod, proč by na takovou nabídku měl ArcelorMittal přistoupit. To by musel mít premiér ještě nějaké „eso v rukávu“, o němž se ale obecně neví. ArcelorMittal kupce podniku má, takže jej žádná bota netlačí. Mnohem realističtějším řešení je ona trojstranná smlouva, tak nějak to zřejmě nakonec dopadne. V letech 2010 až 2017 ostravské hutě ArcelorMittal vydělávaly v průměru 1,54 miliardy korun konsolidovaného zisku po zdanění.

Liberty House, které ArcelorMittal ostravské hutě prodává, není veřejně obchodovanou společností, takže dostupnost informací o zdrojích jejího financování i aktuální finanční pozici je omezená. V roce 2017 její šéf a zakladatel celé skupiny Sanjiv Gupta, indický rodák, sice plánoval upsání části skupiny na burze, a to už v roce 2018, ale tento záměr se nenaplnil. Z dosavadních Guptových vyjádření plyne, že ocelárny Arcelor Mittal Ostrava nemíní zase rychle přeprodat někomu jinému. Gupta si zakládá na rodinné tradici rozvíjení firem v kontextu generací, nikoli let. To samozřejmě neznamená, že v případě ostravských hutí nemůže udělat výjimku. Gupta je pokračovatelem indické podnikatelské dynastie, svůj byznys rozvíjeli jako jeho děd, tak otec. Právě s jeho finanční založil v roce 1992, když mu bylo 21 let, společnost Liberty House. Dle jeho vyjádření mu vydělává hned od svého založení, přičemž takto získávané a kumulované prostředky mu umožňují realizovat současné rozsáhlé akvizice. Jeho jméno se do širšího povědomí v zahraničí dostává spíše až v tomto desetiletí, což jej odlišuje od všeobecně známých indických podnikatelů (nebo podnikatelů indického původu) typu právě Lakšmího Mittala.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom