Energetická situace v Evropě, ale i v Asii se nadále zhoršuje. Někteří čeští dodavatelé elektřiny a plynu domácnostem už ohlásili podzimní zdražení až takřka o padesát procent.

Vláda premiéra Andreje Babiše, která odpočítává poslední předvolební dny svého řádného mandátu, proto přichází s plánem, jak českým domácnostem pomoci. Při včerejší předvolební televizní debatě premiér uvedl, že společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem připravili program, v jehož rámci obdrží každá česká domácnost 1250 korun na úhradu energií. Podle premiéra by se opatření týkalo 4,3 milionu domácností. V takovém případě by veřejnou kasu vyšlo na zhruba 5,4 miliardy korun.

Babiš však v televizi svůj záměr představil jen vágně. Operoval například s počtem domácností v ČR ve výši 4,3 milionu, zatímco podle ČSÚ se počet domácností spíše blíže hodnotě 4,5 milionu. Podle dřívějšího návrhu se dotace na energie měla týkat jen zhruba 800 tisíc domácností.

Také není zřejmé, proč by příspěvek na energie měly získávat všechny domácnosti, včetně těch finanční velmi dobře situovaných. Nabízí se jediné racionální vysvětlení: vláda nechce ztrácet čas, příp. intenzivněji zapojovat úřednický aparát, aby odlišovala domácnosti, které na podporu dosáhnout mají, a domácnosti, které ne. Pak ovšem její opatření spíše připomíná „peníze shazované z vrtulníku“. Nelze se tak ubránit dojmu, že jde o narychlo spíchnutý návrh, který má ještě před volbami obyvatelstvo uklidnit, že Babiš jej, co se týče zdražujících energií, na holičkách nenechá.

Premiér si tak za pět až šest miliard peněz daňových poplatníků kupuje zpomalení propadu preferencí v posledním předvolením týdnu. Podle více předvolebních průzkumů totiž hnutí ANO v posledním přibližně měsíci ztratilo hned několik procentních bodů preferencí, ruku v ruce s tím, jak se dosud nerozhodnutí voliči přiklánějí spíše k jeho politické konkurenci.

Energetická krize v Evropě se přitom nadále zhoršuje. Krize aktuálně zachvátila také sever starého kontinentu. Zejména v Norsku pociťují fatální nedostatek elektřiny z vodních zdrojů. Letos totiž v zemi čelí nedostatku vody, která se tak nedostává hydroelektrárnám. Celá Skandinávie tak zakouší dopad svého odstavování fosilních elektráren v uplynulých letech. Nedostatek elektřiny vyráběné z vody přispívá k dalšímu zhoršení energetické situace v celé Evropě, která již řadu týdnu čelí fatálnímu nedostatku plynu, který prodražuje výrobu elektřiny. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom