Jedná se o mimořádnou událost, jež se stane milníkem v novodobých hospodářských dějinách Ruska. I jen takzvaný technický bankrot může navíc vážně zkomplikovat celou ekonomickou budoucnost Ruska, pokud by se někdy chtělo vrátit zpět na mezinárodní finanční trhy; muselo by totiž třeba počítat s tak jako tak citelně navýšeným úrokem na svém dluhu, jak dnes připomíná list Financial Times (ZDE).

Zítra o půlnoci newyorského času, tedy v časných ranních hodinách pondělních času středoevropského, Rusku doběhne třicetidenní odkladná lhůta, která začala nabíhat poté, co země řádně neuhradila jednu ze splátek svého dluhu zahraničním věřitelům. Tato konkrétní splátka je v objemu zhruba 100 milionů dolarů. Kreml uvádí, že se o úhradu dané splátky pokoušel, západní sankce však znemožnily její kompletní uskutečnění.

Dne 25. května totiž Rusku skončila výjimka, kterou mu americké ministerstvo financí udělilo, aby Moskva mohla americkým investorům splácet svůj dluh dokonce i po invazi na Ukrajinu a v návaznosti na ni uvalených sankcí. Jakmile tato výjimka skončila, v podstatě neexistuje způsob, jak by mohli američtí věřitelé řádně získat ruskou splátku, jež jim náleží. Pokud země řádně nesplatí své závazky vůči věřitelům – a pokud tak neučiní ani během odkladné, dodatečné lhůty –, ocitá se v platební neschopnosti. Tady v bankrotovém stavu.

V případě Ruska půjde o technický bankrot. Země totiž má prostředky na to, aby mohla řádně hradit své běžící splátky. Úhradu však znemožňují sankce. Nastává tak paradoxní situace, kdy Rusko deklaruje připravenost dané splátky uhradit, a fakticky je schopno úhradu okamžitě uskutečnit, avšak v rámci mezinárodního bankovního systému je mu to v důsledku sankcí samotným Západem znemožněno. Západ tedy Rusku vlastně sám zakázal, aby mu dluh splácelo, a na základě toho se Rusko ocitne v bankrotu.