Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v dubnu jen poměrně mírně. Stavební produkce klesla meziročně o 4,6 procenta, což je sice dvojnásobný propad oproti březnu, avšak v porovnání s více než třetinovým zhroucením průmyslu jde o výsledek vlastně ještě celkem příznivý. 

Loňská dubnová základna meziročního srovnání je navíc poměrně vysoká, neboť v dubna 2019 vykázalo stavebnictví svůj druhý nejrapidnější loňský meziroční nárůst v měsíčním sledování. Stouplo tehdy o takřka desetinu.

Ztráta dynamiky se letos v dubnu týkala jen pozemního stavitelství. Naopak stavitelství inženýrské rostlo meziročně o 13,5 procenta a i při poměrně vysoké srovnávací základně loňského dubna – který byl loni pro inženýrské stavitelství vůbec nejsilnějším měsícem – podalo velice solidní výkon. Jednalo se o solidní výkon, i na poměry loňského roku, ještě zcela nezatíženého ekonomickým propadem v důsledku koronaviru. Jen ve jediném měsíci – a sice právě již zmíněném dubnu – zaznamenalo loni inženýrské stavitelství silnější meziroční výkon než letos v dubnu.

V dalších měsících letošního roku se situace ve stavebnictví mírně zhorší. Problémem je zejména odliv zahraničních pracovníků a také obecná tíživost současné situace a ztráta odhodlání zejména soukromého sektoru k investicím, která dolehne hlavně na menší stavební firmy. Za celý letošní rok se ale stavebnictví propadne méně než průmysl, a to o šest procent.  .

Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu.

Poměrně krátký nadcházející útlum ekonomiky, ba i její krátkodechá, byť hluboká recese, tak stavebnictví poškodí méně než průmysl. Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus „usnadní život“ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců.

To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají.  Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mělo mu umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom