Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr. 

Marže čerpacích stanic začalo ministerstvo sledovat už letos na jaře. Tehdy se poprvé objevily pochybnosti, že si čerpadláři marže nadsazují a zneužívají tak výkyvů na trhu s ropou a velkoobchodně prodávanými palivy, které nastaly v důsledku zmíněné ruské invaze a souvisejících sankčních opatření Západu.

Už ve své první reakci na předběžné výsledky červencového šetření marží tuzemské ministerstvo financí vyjádřilo určitém pochybnosti o tom, že marže byly stanovovány přiměřeně. V návaznosti na to začali čerpadláři v obavě ze zastropování marží, jímž vláda pohrozila, své nadměrné zisky až překotným tempem snižovat. Za poslední měsíc tak například benzín zlevnil dle údajů CCS takřka o nevídaných 6,60 koruny na litr

Zlevňování pohonných hmot bylo totiž v posledních týdnech poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen ropy na světových trzích a v porovnání s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. Toto rychlé „vyfukování“ červencových marží však čerpadlářům, příp. distributorům, jak vidno, nakonec podle všeho nebude nic moc platné.

Své marže si totiž čerpadláři v červenci přefoukli tak moc, že je už ani jejich překotné „vyfukování“ nezachrání. Tak moc si „namíchli“ vládu, že i když ta se označuje za středopravou, paradoxně se pravděpodobným zastropováním marží uchýlí k levicovému opatření, na nějž si netroufla ani strana typu ČSSD.