Z veřejných rozpočtů šlo dosud, tj. od března 2020 do konce ledna 2021, celkem 26,3 miliardy korun na různé formy kompenzačních bonusů. Zejména pak na kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jimž finanční správa v daném období vyplatila 20,2 miliardy. Na kompenzační bonus pro společníky malých firem odplynula 1,7 miliardy korun. Takzvaní „dohodáři“, tedy osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, si na kompenzačním bonusu přišli na 100 milionů korun. Kompenzační bonus za podzimní bonusová období pak činí 4,3 miliardy korun. Celkově tedy veřejná kasa vyplatila na kompenzačních bonusech od března do letošního ledna právě zmíněných 26,3 miliardy korun.

Při dnes vládou schváleném zdvojnásobení částky kompenzačního bonusu z 500 na 1000 korun ročně, je tedy třeba počítat s tím, že při nezměněných podmínkách jeho vyplácení by se zátěž pro veřejné rozpočty pohybovala na úrovni kolem 50 miliard korun, pokud by byl vyplácen po srovnatelné období jako loni. Při předpokladu úspěšné vakcinace obyvatelstva lze opatrně doufat, že ve druhé polovině letošního roku nebude již třeba plošnějších uzavírek ekonomiky, tedy ani vyplácení kompenzačního bonusu. 

Vzhledem k tomu, že základní kritérium pro vyplácení tisícikorunového kompenzačního bonusu – alespoň padesátiprocentní pokles tržeb – je přísnější než kritéria uplatňovaná pro výplatu dosavadních kompenzačních bonusů, je realistické očekávat, že náklady vyplácení tisícikorunového kompenzačního bonusu budou pro veřejné rozpočty činit zhruba 25 miliard korun. Budou tedy srovnatelné s těmi dosavadními. Pomoc živnostníkům, resp. osobám samostatně výdělečně činným a dalším se sice zdvojnásobuje, dosáhne na ni ale méně z nich. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom