Tuzemské veřejné instituce loni ve třetím čtvrtletí hospodařily i nadále přebytkově. Celkový veřejný dluh ČR díky tomu poklesl na úroveň 33,9 procenta hrubého domácího produktu, tedy nejníže od čtvrtého čtvrtletí roku 2009 (tehdy veřejný dluh činil 33,6 procenta HDP). Veřejný dluh v poměru k HDP ale stále setrvává o šest až sedm procentních bodů nad předkrizovou úrovní, tudíž nelze tvrdit, že se veřejné finance po krizi podařilo zcela ozdravit.

Přebytek za loňské třetí čtvrtletí ve výši 1,55 procenta hrubého domácího produktu je zhruba o procentní bod nižší než přebytek vykázaný ve třetím kvartále 2017. Tehdy přebytek činil 2,52 procenta hrubého domácího produktu. Za pokles přebytku může takřka výhradně hospodaření místních vládních institucí (kraje, obce, některé místní příspěvkové organizace apod.). Ty předloni ve třetím kvartále hospodařily přebytkově, ale letos už vykázaly schodek. Jeho příčinou je nárůst investiční aktivity místních samospráv, který souvisí s rychlejším čerpáním prostředků z fondů EU.

Za celý rok 2018 vykáže sektor veřejných institucí dle našeho předpokladu přebytek ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu. V letošním roce se pak hospodaření veřejných institucí bude pohybovat na vyrovnané úrovni.

Celkově tak tuzemské veřejné finance nadále budou patřit k nejzdravějším v rámci EU. To České republice zajistí i nadále relativně dobrý rating předních příslušných světových agentur, v jejichž souhrnném příznivém hodnocení může České republice ze zemí bývalého východního bloku konkurovat jediná, a sice Estonsko. Právě během loňského třetího čtvrtletí zlepšila svůj rating závazků České republiky agentura Fitch. Tím pádem ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating klíčových ratingových agentur za celou historii země od roku 1993.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom