Lukáš Kovanda: Za nečekaně vysokou dubnovou inflaci může hlavně „habaďůra“ obchodních řetězců

13.05.2024 18:00 | Komentář

Komentář k důvodům vyšší než předpokládané dubnové inflace. Autor vychází z aktuálních dat ČSÚ a Bloombergu.

Lukáš Kovanda: Za nečekaně vysokou dubnovou inflaci může hlavně „habaďůra“ obchodních řetězců
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Hlavním důvodem vyšší než očekávané dubnové inflace je jednání obchodních řetězců. Ty po Novém roce držely ceny potravin poměrně nízko, aby dokázaly, že promítly nižší DPH. To vydržely do Velikonoc. Když pak tlak médií a veřejnosti na ně polevil, ceny potichu zvedly a vrací se do zaběhnutých kolejí.

Samozřejmě, například v případě čokolády, jež mezi březnem a dubnem zdražila o takřka jedenáct procent, je na vině i dění ve světě, konkrétně růst cen kakaových bobů na historický rekord kvůli slabé úrodě zejména v Pobřeží slonoviny a v Ghaně.

Výrazná inflace se do Česka vrací právě zejména kvůli nečekaně vysokým cenám potravin vrací. Její dubnová úroveň činí 2,9 v meziročním vyjádření. Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflaci ČNB. Ta ve své aktuální prognóze počítala s dubnovou inflací pouze ve výši 2,5 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ještě méně, 2,4 procenta.

O tom, že dubnová inflace svojí výší trh zaskočila, svědčí citelné posilování koruny, k němuž bezprostředně po zveřejnění údaje dochází. Koruna totiž zpevňuje až k úrovni 24,80 za euro, takže je nejsilnější od letošního 1. února, plyne z dat Bloombergu.

Devizoví investoři totiž přehodnocují své sázky na další letošní pokles úrokových sazeb ČNB. Ten bude ještě pomalejší, než se dosud mínilo, a mnohem pomalejší, než se předpokládalo začátkem letošního roku.

Podle trhu do konce letoška klesne základní sazba ČNB z nynější úrovně 5,25 procenta nejspíše na 4,75 procenta (viz graf Bloombergu níže – zelená křivka). Bankovní rada ČNB by tak snižovala sazbu nejpravděpodobněji jen na dvou z pěti svých letošních zbývajících měnověpolitických zasedání. Třikrát by si dala „pauzu“. Ještě v pátek před víkendem přitom trh předpokládal, že koncem roku bude sazba 4,25 procenta (viz graf – žlutá křivka). Na začátku letošního roku přitom trh předpokládal, že do konce roku 2024 základní sazba ČNB klesne na 3,25 procenta. Což je celý půldruhý procentní bod nižší úroveň, než kde ji pro konec letoška vyhlíží dnes. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…