Zpráva ČSÚ:

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2016 přebytkem ve výši 29,3 miliard Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,62 % HDP. Přebytkového salda bylo na roční bázi dosaženo poprvé za celé sledované období (od roku 1995). Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 37,22 % HDP, při meziročním poklesu o 3,10 procentního bodu (p.b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2017.

Veřejné zadlužení ČR v poměru k HDP se loni snížilo na úroveň zaznamenanou naposledy před rokem 2010. Tuzemské veřejné finance se tak nadále daří v evropském kontextu nadprůměrně dobře konsolidovat a uzdravovat z následků světové finanční krize. Zatímco v posledním předkrizovém roce, 2007, činilo zmíněné zadlužení zhruba 28 procent HDP, v roce 2011, kdy kulminoval neblahý dopad důsledků krize na české veřejné finance, pak 46 procent HDP. K konci loňského roku se tedy podařilo snížit veřejné zadlužení na polovinu nárůstu z krizových let 2007 až 2011, tj. o devět procentních bodů níže v porovnání s rokem 2011 a zároveň o devět procentních bodů výše v porovnání s rokem 2007. Tento výsledek svědčí o z celoevropského hlediska nadprůměrně úspěšné fiskální politice českých vlád v uplynulém desetiletí.  Tu dlouhodobě oceňuje naše i mezinárodní investorská komunita, která české vládě půjčuje za jedněch z nejvýhodnějších podmínek na světě vůbec. Výrazně lepší stav veřejného zadlužení k poměru k HDP mohou momentálně v EU vykázat pouze tři země: Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Srovnatelně s ČR jsou na tom pak Rumunsko, Lotyšsko a Dánsko. Všechny ostatní země EU jsou na tom hůře než my, mnohé z nich opravdu výrazně. Výsledek ČR je o více než polovinu nižší než průměr EU a také o více než polovinu nižší než průměr zemí eurozóny.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom