Třebaže je bohužel masová migrace muslimů do Evropy společensky všeobecně známým faktem a uznává se i fakt, že tato migrace trvale a radikálně mění podobu evropské civilizace, pouze jedna jediná česká parlamentní strana o tomto problému hovoří trvale a pouze ona jej označuje za hrozbu a riziko. Ostatní parlamentní strany z levého i pravého spektra otevřeně deklarují, že s islámem a nárůstem muslimské populace nemají problém, s čestnou výjimkou pár poslanců a senátorů z těchto stran, kteří ovšem stojí na okraji oficiálního směru politiky svých stran. Prakticky řečeno všechny strany rezignovaly a smířily se s realitou multikulturní státní doktríny vnucené nám Evropskou unií a neziskovými organizacemi ovládanými lidmi smýšlejícími (neo)marxisticky.

Tři vlny už udeřily. Nač čekat na příslovečnou devátou

Pronásledování křesťanů muslimy je spojeno se třemi vlnami islamizace Evropy. Hovořím-li o třech vlnách islamizace, tak mám na mysli tato časová období:

První vlna se odehrála od počátku islámu v 7. století zhruba do 10. století a jednalo se hlavně o invazi muslimských armád do oblasti Středozemního moře. Muslimové se pomocí válečných tažení dostali až do oblasti dnešní Francie a Itálie, oblehli i Řím. Tuto expanzi postupně ukončily vnitřní problémy islámského chalífátu (rozpad říše, občanské války, přílišná vzdálenost Evropy od středu říše). Tato první vlna islamizace zasadila zásadní ničivý úder antické evropské civilizaci, která byla soustředěna kolem Středozemního moře. Muslimové během několika roků obsadili taková významná centra tehdejší evropské civilizace, jako byla egyptská Alexandrie. Zabránili mezinárodnímu obchodu korzárstvím na moři, kdy Evropa tak bohužel přišla o možnost obchodu a dovozu strategického materiálu pro komunikaci a záznamy – egyptského papyru. Byla to muslimská invaze, která nejen definitivně ukončila věk antiky, ale také uvrhla Evropu do staletí temna a způsobila katastrofální úpadek kultury a civilizace.

Druhá vlna islamizace od 14. století do konce 17. století souvisí s expanzí Osmanské říše, která nejprve obsadila původně křesťany obydlená území v Asii, aby poté pokračovala útoky směrem přes Balkán do střední Evropy. Tato druha vlna islamizace byla definitivně zastavena bitvou u Vídně roku 1683, kdy se běh dějin otočil a muslimové byli postupně z Evropy vytlačeni. Hlavní zásluhu na tom měla aliance Ruska, papežského státu a habsburské monarchie. Je třeba poznamenat, že zde při této druhé vlně islamizace byli velkými spojenci muslimské Osmanské říše nejen jejich křesťanští vazalové z Balkánu, ale například i Francie.