Ne snad, že by od výše zmíněného upustila. Ale vidí, že je to neúčinné. Tak chtějí M. Zemana vykreslit jako živoucí trosku, která se div nepomočuje a není schopna kloudné věty. V tom případě si ale spletla cíl.

 M. Zeman totiž prokazuje, že mu to stále myslí – a už to, že ustál celých pět let permanentní kampaň podporovanou právě médii (rudé karty, petice na jeho odvolání, demonstrace takzvané umělecké fronty, atd.), naznačuje jeho mimořádnou odolnost.

Demokracie nájemných vrahů? – Diagnóza pana Dolejšího…

Ukažme si názorně, kdo a za jakých pozic na M. Zemana útočí.

Dlouhodobě dehonestují M. Zemana Britské listy. Velice výmluvný je nenávistný text K. Dolejšího, který z M. Zemana div nedělá vraha:

„Propustit z vězení nájemného vraha, to znamená vysoce symbolický čin. Signalizuje, že se Česká republika mění ze společenství řádných občanů v jeden veliký Kmotrostán, který sice přivede živnostníka na mizinu za banální chybu v daňovém tiskopise - ale zabijáky velkomyslně pouští na svobodu.

Že se země, v níž se už nedá normálně žít, pod Zemanovým vlivem pomalu stává demokracií pro nájemné vrahy“ (Viz).  

Není tedy nikterak překvapující, že se jiný autor Britských listů, B. Kartous, snižuje k mimořádně odpornému pamfletu: „Česká společnost je svědkem toho, že asistované umírání může mít podobu naprosto nedůstojného lpění na moci, která si něco tak zbytečného jako důstojnost nepřipouští k tělu“ (Viz). O K. Schwarzenbergovi například by takto jistě nepsal.

M. Topolánek – neduh listů Parlamentních

 V podobném duchu se vyjadřují i jiné „listy“, které zase nepokrytě fandí ODS – a to listy Parlamentní. Snaží se své čtenáře nahlodat, že M. Zeman už na další funkční období nemá – a že by jeho voliči mohli podpořit raději M. Topolánka, známého obdivovatele bratrů Mašínů (Viz) a českého Berlusconiho v jednom. Za svého kancléře by potom mohl mít M. Topolánek M. Dalíka, toho času v base - a za mluvčího J. Jandu, který má pro obnažování pochopení (Viz):    

„Zdá se mi, že jediné, co tohoto tvora drží pohromadě, je vůle k moci, pomstě a touha po pozornosti za každou cenu. Zdravý či nemocný, Zeman je škůdcem naší země a každá minuta s ním jako prezidentem je nesnesitelně drahá“, uvedl písničkář, Quido Czerny.

Bývalý mluvčí Mirka Topolánka Martin Schmarcz pak podotkl: „Hindenburg podepsal Hitlerovi zmocňovací zákon a příští rok umřel“ (Viz).

Za všechno zlé může Zeman, aneb umanutost pana Balšínka

Dalibor Balšínek z Echa 24 je taktéž až patologicky protizemanovsky laděný. Mimo jiné napsal, že M. Zeman údajně devastuje naší společnost - a dlouhodobě se netají svým odporem k jeho osobě (Viz).

 Opět tedy zapadne do mozaiky, že Echo 24 o Zemanově zdraví před volbami píše následovně:

„Každé Zemanovo vystoupení na veřejnosti je provázeno úsilím zkrotit vlastní tělo a pohnout ho k výkonu, který zdravý člověk vykoná bez nejmenší námahy a automaticky. Miloši Zemanovi dělá problém ujít i krátkou vzdálenost, dělá mu problém připíchnout druhému na klopu vyznamenání, dělá mu už zjevně problém i chvíli stát“ (Viz).

Žádný jiný politik tu nemusí čelit podobné šikaně – ano, jinak se to už nedá nazvat.

Zeman jako nádor, aneb Balík je někdy lepší nerozbalovat…

Dalším, kdo se nesmířil s prvním Zemanovým zvolením, je Stanislav Balík. Ten po Zemanově zvolení vzkázal:

„Paradoxní je, že k dnešnímu třídnímu boji přispěla i sama `kavárna`, když chtěla přímou prezidentskou volbu s tím, že hůř než za Klause být nemůže. Spletla se. Konzervativec dobře ví, že líp už bylo“ (Viz).

Tentýž Balík nyní vyzývá k Zemanově nevolbě:

„Je na voličích, aby takového nemocného člověka nevolili, když mají pocit, že není zdravotně v pohodě“ (Viz).

 A co volba poslanců? Tam osmdesátiletý politik za TOP09 nevadí?

Pro Pirka jedině Kníže, aneb Komu (ne)patří invalidní důchod?

 Dalším, kdo se zapojil do honu na Zemanův zdravotní stav – a překročil tak veškeré profesní limity, je lékař, Jan Pirk. Uvědomme si, že tentýž Pirk je spojen s TOP09 a v minulé prezidentské volbě podpořil K. Schwarzenberga (Viz).  

A co že J. Pirk uvedl na Zemanovu adresu?:

„Kdyby M. Zeman dělal jakékoliv jiné zaměstnání, tak by byl v invalidním důchodu“ (Viz). Umí si někdo představit, že by podobných slov použil na adresu K. Schwarzenberga za to, že – na rozdíl od M. Zemana – při různých jednáních usínal?

Nohy neslouží, ale hlava ano, aneb Nevolíme patu, ale hlavu státu…

 M. Zeman na všechna podobná osočení reagoval následovně:

„V mém případě je jediný důvod to, že špatně chodím, což je sice nemilé, ale už jsem jednou říkal, že politika se nedělá nohama, ale mozkem“, podotkl M. Zeman (Viz).

M. Zeman se dlouhodobě léčí s cukrovkou a trpí polyfunkční neuropatií od kotníků dolů (Více o různých formách neuropatie viz ).Státní či pracovní návštěvu vykonal prezident Zeman ve funkci hlavy státu ve třech desítkách zemí. Navštívil mj. USA, Rusko, Čínu či Vietnam a absolvoval velmi náročné programy, jež by zmohly i leckterého čtyřicátníka. Dále je nutné zmínit jeho četné besedy s občany po celé České republice.

Média nebrat, ještě bychom se nakazili…

 Je nyní na každém z nás, abychom porovnali mediální strašení na straně jedné – a realitu, kterou můžeme vnímat na základě jednotlivých Zemanových činů na straně druhé. Nenechme se manipulovat těmi, kteří jsou evidentně protizemanovsky zaujatí, jak dokládá výčet v tomto textu výše. Podjatost těchto lidí a médií přímo bije do očí. Učiňme si tedy vlastní názor na to, jak vážná je neuropatie M. Zemana, a nakolik zhoubná je naprostá empatie v kombinaci s protizemanovským běsněním v podání většiny našich médií. Za sebe mohu konstatovat, že na pokraji kolapsu (hodnotového již dávno) jsou podle mého především ona média.

P. S. Na tomto místě se chci vyjádřit k velice otřesné a nechutné záležitosti, jež podle mě překračuje všechny limity lidskosti, morálky i demokracie. V honbě na M. Zemana je patrně již dovoleno naprosto vše. To, čeho se dopustil jeden zcela bezvýznamný politik, spojený s jedním zcela bezvýznamným hnutím, kdy šíří ničím nepodloženou poplašnou zprávu, jež má zničit politického rivala, by mělo vést k jedinému – k jeho exkomunikaci z politiky a zpovídání se příslušným paragrafům.

Uvádět jeho jméno si tento „morální ubožák“ (lepší označení mě pro něho nenapadá) nezaslouží. Za pozornost však stojí hnutí, k němuž se tento politik hlásí (jež spolu zakládal, byť není jeho členem) a které by se mělo nejspíš přejmenovat na Smrt v Brně.

Toto hnutí se v minulosti netajilo svou nevýslovnou averzí k osobě M. Zemana: „Neztotožňuji se s arogantním chováním prezidenta vůči ostatním lidem, nerespektováním Ústavy České republiky a nedůstojným přijetím premiéra Bohuslava Sobotky na Pražském hradě. Neúčast na setkání je pro mě proto logická", vyjádřil se před časem jeden ze zastupitelů tohoto hnutí (Viz). Vidíme tedy klasický vzorec, kdy o Zemanově zdraví referuje někdo, kdo ho bytostně nesnáší. Nejedná se tedy o objektivní informaci, ale o pokus ublížit, zničit, bez ohledu na následky. 

Zášť vůči M. Zemanovi překročila v případě výše uvedeného politika (jenž mj. v roce 2014 působil jako poradce B. Sobotky pro boj s korupcí), který rozšířil morbidní poplašnou zprávu, hranice vkusu, etiky, jakéhokoli hodnotového systému i práva. Nejhorší na celé kauze je, že neslyšíme pobouřené reakce politiků, novinářů, studentů, umělců, akademické sféry. Pak ale nevolejme po slušnosti a ohleduplnosti. Z lesa se totiž vždy ozve právě tak, jak se do něho zařve.

 To, že se někteří politici věnují praktikám, které zrovna nejdou ostatním příkladem (Viz), bychom ještě mohli přejít jako jejich osobní selhání. Pokud ale někdo sáhne k nejšpinavějším možným praktikám, jež mají vést k politické likvidaci pro ně nepohodlné osoby, nezaslouží si sebemenší shovívavost. Takový člověk by měl v politice okamžitě a provždy skončit – a to bez pobízení. 

Marek Řezanka

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.