Vážené zákonodárkyně, vážení zákonodárci,

obracím se na Vás jako občan této země (rozumějte jako Váš zákonný zaměstnavatel) v tomto otevřeném dopisu, neboť sledování politického dění v naší zemi mě nutí k otázkám, na které zatím nikde nenacházím odpovědi. Snad si ve svém nabitém programu vyšetříte chviličku a odpovíte, ať už přímo nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků.

Po mnoho let je hlavním problémem v našem státě korupce, a to především ve dvou zásadních oblastech – veřejné zakázky a prodej státního majetku. Proč tomu tak stále je? Proč ve světle starších kauz se nedějí kroky ke znemožnění jejich opakování, naproti tomu se objevují kauzy stále nové? To neexistují funkční legislativní nástroje, které by se daly pro boj s korupcí využít?

Jako smutný příklad zmíním loňské výsledky zIndexu doktorandů Karlovy Univerzity, které poukázaly na fakt, že za období let 2006-2010 bylo z celkového objemu státních veřejných zakázek (do indexu se dostávají pouze veřejné zakázky nad dva miliony Kč) v účetnictvích příslušných ministerstev dohledatelné pouze zhruba 34 % financí, zbytek byl neznámo kde. Stalo se pak něco? Nevšiml jsem si masivního vyšetřování ani snahy tyto peníze najít a do státního rozpočtu vrátit. Jen pro představu – jde o částku, která by skoro srovnala loňský a předloňský (dohromady) schodek státního rozpočtu.

Pokud člověk sleduje politickou scénu s patřičnou rozvahou, nemůže nevidět, že zatím nebyl učiněn žádný zásadní krok směřující ke zlepšení současné žalostné situace. A to si tato oblast reformu zasluhuje především.

Za svou osobu mohu upřímně napsat, že mě to rozčarovává. Patřím k lidem, kteří dokud se nepřesvědčí o opaku, snaží se věci vždy vidět z té lepší stránky. Bohužel však dokážu číst mezi řádky a v případě boje proti korupci, který nám občanům (rozumějte Vašim zákonným zaměstnavatelům) předvádíte už dvě desetiletí, jasně vidím kontury jedné velké frašky. Tímto otevřeným dopisem se snažím apelovat na Vaši morálku, Vaše svědomí a Vaši lidskost, abyste s tím konečně začali něco dělat.

Transparentní financování politických stran by ve vyspělé demokratické společnosti měla být naprostá samozřejmost. Politická strana v demokratické zemi z hlediska své funkce a svého významu by měla působit jako sdružení občanu dané země, kteří se kromě svých pracovních a rodinných (případně jiných) povinností rozhodli ještě ve svém volném čase nabízet ´službu´ občanům v tom smyslu, že sdružují lidi podobného politického smýšlení a v rámci voleb nabízí možností svého zvolení zastupovat občany, jež jim právě kvůli jejich politickému zaměření poskytli důvěru ve formách svých hlasů. Věřím, že v této definici se mnou budete bez výhrad souhlasit. Proto by mělo být snahou samotných stran prokázat občanům (potenciálním zaměstnavatelům) svou férovost a bezúhonnost. Každoročně zveřejněný seznam všech (nejen finančních) darů od soukromých i právnických osob, částek vybraných na členských poplatcích a také částek vynaložených na odměny funkcionářů a pořádání sjezdů či přehled režijních nákladů strany by měl být samozřejmostí.

Fakt, že takto jednoduchý zákon u nás ještě stále nefunguje (ačkoli by z logiky věci měl být podpořen napříč politickým spektrem), může naznačovat pouze jediné – strany mají co skrývat. V jejich financování existují věci, o kterých by nejspíše nerady hovořily s veřejností. Mohlo by se ukázat, že strany jsou ´dary´ od různých zájmových či finančních skupin dokonce přepláceny v porovnání s tím, co získají z veřejných financí – tedy od občanů (rozumějte Vašich zákonných zaměstnavatelů). A to by mohlo vést ke spekulacím o loajalitě volených zástupců.

Omezení poslanecké imunity by mělo být také samozřejmostí. Nevidím jediný morálně správný důvod, proč by měl být volený zástupce lidu chráněn před právní mocí. Vždyť už z podstaty věci by mělo jít o člověka bezúhonného, který svou funkci vykonává pro občany (rozumějte své zákonné zaměstnavatele) a podle poslanecké přísahy ´dle svého nejlepšího vědomí a svědomí´. Pokud ho toto ´nejlepší vědomí a svědomí´ ponouká k protizákonným činům, měl by být co nejrychleji odhalen a pohnán k trestněprávní zodpovědnosti, ne být před ní chráněn.

Majetková přiznání lidí, vstupujících do volených funkcí a jejich zpřístupnění veřejnosti by také měla být samozřejmá. Občané (rozumějte Vaši zákonní zaměstnavatelé) si tyto informace zaslouží. Přehled všech lidí, zastávajících funkce nejen ve státní správě, ale také v dozorčích radách a představenstvech státních a polostátních firem spolu s odměnami s tím spojenými je další přirozenou součástí otevřené politiky.

Nepředstavuji si, že by formulace dobrých a funkčních protikorupčních zákonů byla nějak snadná, spíše naopak. Ale tuto práci je nutno udělat a je nutno ji udělat dobře, aby na ni mohly stavět i následující generace. Navíc zavést zákon se zpětnou platností není žádnou novinkou a tak by se mohly otevřít i staré kauzy, které by ve světle nových podmínek mohly mít jiné závěry. Je nutné o této problematice vést celospolečenskou diskuzi a společnými silami hledat nejlepší možnosti jejího řešení.

Věřím, že kvalitních vyšetřovatelů má naše Policie dostatek a s platným zákonem na zpětnou vymahatelnost ´odkloněných´ financí by se státní kasa zase mohla rozcinkat naplněna zlaťáky. Kdy jindy je nejvyšší nutnost takovýchto reforem, než v dobách krize.

Pevně doufám, že mi upřímně sdělíte Váš názor na problémy, které jsme zde nastínil i na mé vágní nabídky jejich řešení. Znovu apeluji na Vaše svědomí, Vaši morálku a Vaši lidskost, abyste se těmito věcmi začali opravdu vážně a efektivně zabývat. Jako občan této země (rozumějte Váš zákonný zaměstnavatel) Vás k tomu vyzývám. Věnujte maximální úsilí řešení problémů, které jsou dnes nejpalčivější. Proto Vás, zákonodárce, prosím o dar. Dar v podobě efektivního zákona, který pomůže pročistit již tak dost kalné vody naší politiky a alespoň částečně napomůže navrátit důvěru lidí v systém zastupitelské demokracie. Občané České republiky (rozumějte Vaši zákonní zaměstnavatelé) Vám za to budou vděčni. Občané České republiky (rozumějte Vaši zákonní zaměstnavatelé) si to zaslouží.

Ve vší úctě

Marek Sajdok