Pod aplikací stojí podepsána Evropská rada pro fatvy a výzkum (ECFR - ZDE), organizace se sídlem v Dublinu. Úvod k první verzi aplikace namluvil sám Jusúf al-Karadáví (ZDE), devadesátiletý intelektuální pilíř Muslimského bratrstva, který má své pravidelné vysílací okénko na televizi al-Džazíra a kterému některé západní státy (Británie - ZDE, Francie - ZDE, USA - ZDE) za schvalování palestinských sebevražedných atentátů zakázaly vstup na své území. V dnešní době internetu ovšem lze na cizí území vstupovat i virtuálně – například pomocí aplikace.

Ve svém mluveném úvodu děkuje Karadáví za sponzoring nadaci financované dubajským šejkem Rašídem al-Maktúmem a otře se verbálně o Židy; ta druhá skutečnost se stala oficiálním důvodem, proč Google první verzi aplikace ze svého obchodu stáhl. Maktúmova nadace mimo jiné financuje obří mešitu pro 1700 lidí (ZDE) v dublinské čtvrti Clonskeagh, největší v Irsku.

(Připomeňme, že jeden z členů rady ECFR v přítomnosti novináře z Wall Street Journal citoval z Protokolů sionských mudrců [ZDE], což je podvrh carské tajné policie z roku 1903, a dovozoval z nich, že existuje „židovské spiknutí proti muslimským morálním hodnotám, které mají být podlomeny sexuální povolností“ – PDF se článkem z roku 2005 ZDE).

Zájemce, který si několik megabajtů koncentrované praktické teologie stáhne do svého mobilu, se může poučit (ZDE) o správném islámském přístupu k různým otázkám denního života. Smí pravověrný muslim pracovat v McDonald’s? (Ne, protože prodávat vepřové je haram.) Smí si žena ostříhat vlasy bez souhlasu manžela? (Ne.) Když manžel řekne své ženě třikrát za sebou „zapuzuji tě, zapuzuji tě, zapuzuji tě“, je to platný islámský rozvod, i když byl muž opilý a měl záchvat vzteku? (Ano; založeno na reálném případu z „malého města poblíž Londýna“.) Zatím je ovšem stažení jenom pár set – díky bohu za ty dary.

Aplikace byla představena na pařížském veletrhu Foire Musulmane dvěma muži, z nichž jeden, Chálid Hanáfí, je egyptský teolog usazený v Německu (ZDE). Hanáfí předsedá Německé radě imámů a učenců a několik poboček německé kontrarozvědky (Verfassungschutz) jej zmiňuje jménem ve svých zprávách o náboženském extremismu. Například saská pobočka úřadu upozorňuje (ZDE) na to, že v srpnu 2016 se Hanáfí v Pirně, jen pár kilometrů od českých hranic, účastnil otevírání objektu patřícího místní odnoži Muslimského bratrstva.

Případ „fatva aplikace“ je podle mého názoru zajímavý dvěma způsoby.

Tím prvním je to, že jde o vzornou ukázku metodiky Muslimského bratrstva, které se na Západě nedopouští násilností, ale o to systematičtěji snaží zamezit společenské integraci, a naopak pomáhat vytváření paralelních komunit s paralelními principy fungování.

Že přitom pobírá dotace z emirátů v Perském zálivu, to je součástí jejich úspěšné strategie. Peníze nesmrdí, však výše zmíněnou mešitu v Clonskeagh v listopadu 1996 slavnostně otevírala samotná irská prezidentka Mary Robinson (ZDE). (Za přítomnosti další celebrity, zpěváka Yusufa Islama čili dříve Cata Stevense, který o pár let dříve v televizi obhajoval myšlenku zabití Salmana Rushdieho [ZDE] za rouhačství.)

Druhým způsobem je to, jak obratně využívají fundamentalisté – kteří by vlastními mozkovými schopnostmi nevymysleli ani ten nejjednodušší parní stroj, natož nějakou digitální techniku – produktů jiných, vyspělejších civilizací proti nim samotným.

Vzpomeňme na Islámský stát, který byl snad jedinou agresivní státní entitou v moderních dějinách, jež musela při svých výbojích spoléhat téměř úplně na cizí techniku ukořistěnou či propašovanou zvenčí (kompletní přehled zbraní IS včetně jejich původu ZDE).

To by se i Stalin nebo Čingischán divili, že je něco takového možné.

(Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.)

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.