Není to dokument o Klausovi - je o názorech různých lidí na budoucnost republiky (tehdy ještě Československé), na ekonomickou reformu, na rodící se kapitalismus, na budování tržní ekonomiky. Václav Klaus senior - tehdy to byl ještě junior - tam vystupuje tak trochu jako arbitr; komentuje názory různých občanů, dodává energii a sálá z něj přesvědčení, že ten trh zavést zvládneme a kapitalismus vybudujeme. Vícedílný dokument je k mání na internetu, první díl třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=pzD0x80G8Rg 

Propagace trhu a kapitalistické ekonomiky: Přesně to V.K. v prvých letech po převratu dělal, dělal to neúnavně a dělal to brilantně. Kdyby se mu v životě nepodařilo nic jiného, bude jeho zásluha nehynoucí a věčná, a to přes posměšky, které dnes jeho tehdejší vystoupení mohou budit. (Budí je, tak už to se zhrzenými láskami bývá, nejvíce u těch, kdo tehdy mladého ministra financí nejvíce obdivovali, včetně autora filmu Igora Chauna). Každý, komu je nad 40, si jej pamatuje, kterak v televizních vystoupeních maluje na tabuli křivky nabídky a poptávky a ještě lépe si jej musí pamatovat spolustraníci z tehdy mladé a dravé ODS, protože na stranických schůzích a seminářích údajně dělal totéž. Byl to především on, kdo nadchnul několik generací Čechů a Moravanů pro kapitalismus, kdo vdechl energii podnikatelskému boomu té doby a díky komu slova "podnikatel", "bankéř" nebo "byznys" nebyla zhruba do třetí čtvrtiny 90. let pokládána za nadávky. Dnes se už tomu nechce věřit.  
Jeho tehdejší přesvědčivost měla - vedle kantorského talentu, který Klausové budou mít v rodině - jednoduchý původ. V tu dobu žila v Česku vlastně jen hrstka lidí, kteří znali principy ekonomické vědy. Nikdo nechtěl socialismus, každý chtěl bohatství a prosperitu, ale málokdo věděl, jak na to. Klaus, pilný a inteligentní knihomol, to věděl. Z odstupem času mu můžeme vytknout, že jeho vyčtená, teoretická znalost byla dost naivní, že spoustu věcí nedocenil, neodhadnul. Nabízí se paralela s úplně jiným, vlastně protikladným, politikem, ruským bolševikem V. I. Leninem. Tomu kdysi anglický spisovatel a socialista H. G. Wells (ano, ten který psal skvělé sci-fi, jakož i popularizační svazky o dějinách a přírodních vědách) vytknul, že "neměl ponětí o psychologii dělníka při práci". Viděno s odstupem, akademický ekonom Klaus neměl ponětí o psychologii novozbohatlíka při rabování firmy, nebo o psychologii stranického kmotra při dobývání zakázek - natož aby mohl tehdy, v letech 1990-93, odhadnout perverze, které do jeho vysněného trhu vnese kombinovaný vliv nadnárodních korporací a bruselských dotací. To ale bylo daleko - začátkem 90. let šlo o tu nabídku a poptávku, jejich elasticitu a neelasticitu, nebo nemožnost řídit ekonomické procesy z jednoho centra. To uměl vysvětlit, jako nikdo jiný. 

(I mě ty logické a poutavé výklady nadchly; zhltnul jsem první vydaná vysokoškolská skripta o nesocialistické ekonomii od jistého Mertlíka, pozdějšího ministra za socialisty a když se v knihkupectvích konečně objevila pořádná učebnice, do češtiny přeložený Samuelson, zvažoval jsem, zda za ten impozantní špalek nedat ty myslím 3000 Kč, na knihu v té době nehoráznou sumu. Nakonec jsem odolal a sáhl po Begon & Harperovi, špalku neméně impozantním, první překladové učebnici moderní ekologie. Mohl jsem ho totiž, na rozdíl od Samuelsona, za cosi vyšmelit přímo u vydavatele. Takové maličkosti občas rozhodují o lidských osudech...)
 
Čas oponou trhnul: V.K. se stal premiérem, prezidentem, centrem celonárodní nenávisti i obdivu, "tím, kdo rozsévá svár", nepřítelem EU, zkrátka kýmkoli, zatímco český kapitalismus dostal všechny rány, před nimiž jako mladý ministr varoval, stejně jako jiné a horší rány, které si ani nedovedl představit. V.K. už o ekonomii nepřednáší - nebo možná ano, ale ne o základech, ne neúnavně a ne na televizních obrazovkách. Ono je to logické, nikomu se nechce přednášet pořád totéž, zvláště když doba nabízí tolik žhavějších témat. O nabídce, poptávce a daních by se mělo učit snad už na základce, v občanské nauce a věci, které pro mou generaci byly v devadesátkách tak nové, by měl mít přirozeně zažité každý středoškolák. Jenže - má je? Není to spíše tak, že pančelky učí jakési definice, ale nerozumí jim (nebo jim i rozumí, ale nevěří a nemají je rády) a docenti na univerzitách ukazují jakési grafy, ale výkladu chybí poutavost a logika? Mám vážné obavy, že to tak je - že generace, které přišly po letech devadesátých, zůstaly ekonomickými základy nepolíbené, možná si k nim dokonce vypěstovaly odpor, možná si je asociují s "tunelováním" a "neúspěchem transformace" (obojí je lež, ale lež dobře zakořeněná) - a tak se nechávají opít rohlíkem. 

Tu a tam se žehrá na nedostatek finanční gramotnosti školáků a občanů. Tu a tam na neznalost ekonomických zákonitostí. Dlouho mi to přišlo jako takové žehrání pro žehrání, politické úspěchy socialistů jsem sváděl dílem na závist, dílem v nich viděl odpověď na aroganci zbohatlické vrstvy. Až v poslední době se obávám, že to žehrání je oprávněné - že co V.K. přestal v televizi malovat grafy, přestali lidé chápat a nechávají se opít rohlíkem. A že z neznalosti ekonomické logiky vyvstal fenomén Babiš. 

Potkávám teď jeho příznivce na facebooku - a jsou to neuvěřitelnosti, co jsou schopni tvrdit. Třeba, že větší přísnost na živnostníky (tzv. EET) "zkvalitní služby", protože "odstraní z trhu nepoctivce". Nebo, že "cílem podnikání je získat daně pro stát". Nebo, že "promítnout zvýšené náklady do ceny je nepoctivost". Ovšem úplně nejlepší bylo tvrzení, a opravdu jsem ho slyšel, že "je třeba více zdanit živnostníky, aby se daně mohly snížit". Ti diskutéři to myslí naprosto vážně - věří, že více přísnosti a dohledu lidi vychová a nenechají si za Boha vysvětlit, že výsledkem "přísnějšího dohledu" budou jen méně služeb, dražší zboží, nedostatky na trhu, protekce, šedá ekonomika, drahota. 

S oblibou jim na to ukazuji tento graf: ukazuje, co se stane při vyšším zdanění zboží či služeb (stoupne cena, klesne poptávka, ubyde množství příslušné komodity na trhu). Zastánci Babišovy "přísnosti" mi na to invariantně říkají: Takovému grafu já nerozumím.

To by se za V.K. seniora, když byl ještě juniorem, stát nemohlo.  

Převzato z profilu.