Nejvyšší představitelka obecného soudnictví v něm mimo jiné upozorňuje, že zkušenost z nacistické a komunistické totalitní minulosti ospravedlňuje požadavek, aby se právo nevyčerpávalo jen formalistickým lpěním na znění zákonů, ale aby zachovávalo soulad s hodnotovým řádem. Připomíná, že právě totalitní režimy dokázaly pod zástěrkou dodržování zákonnosti zneužít formálního „práva ke kriminalizaci a likvidaci jednotlivce, což přesvědčivě dokládají Norimberské rasové zákony nebo zákony proti třídnímu nepříteli“.

Její výklad lze bohužel použít také k hodnocení přístupu prokorupční vlády Petra Nečase, ostatních politiků vládní koalice a posléze i Ústavního soudu ČR k nárokům církví a náboženských společností na vrácení majetku, jímž jsme v ohledu zneužití práva k porušení hodnotového řádu a následně k formálněprávnímu „posvěcení“ zločinu klesli zpět do totality.

Soudě podle rozhněvanosti velké části občanů na způsob, jímž se vyrovnání s církvemi řeší, hodnotové řády politické „věrchušky“ a mlčící většiny národa se podstatně liší.

Obyčejní zločinci svým jednáním porušují běžné zákony, „bílé límečky“ ve vrcholných politických funkcích jako specifičtí pachatelé zašantročení veřejných prostředků, spáchaného částí zákona  č.428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a navazujícími úkony, si vytvořili a „protlačili“ Parlamentem zákon, který jim kromě otevření cesty k dokonání protiprávního skutku má zajistit beztrestnost. Zákon se tak stal ochranným deštníkem nad protiprávním jednáním, poškozujícím národ (s výjimkou těch, kteří si při vracení církevního majetku namastí kapsy).

Neblahé účinky přijetí  zákona č.428/2012 Sb.  prohloubilo kvapné uzavření smluv mezi státem a církvemi, za které je odpovědný předseda prokorupční vlády Petr Nečas: nic se nesmělo nechat náhodě. Musel se vytvořit (pseudo)právní nástroj, jenž by církvím zajistil slíbený příjem i v případě, že by Ústavní soud ČR prohlásil zákon nebo jeho části za protiústavní. Uskuteční-li ještě ministr financí Miroslav Machiavelli Kalousek záměr vydat církvím státní dluhopisy na zajištění jejich pohledávky, nebude možné žádným právním prostředkem vyplacení jejich nároku zabránit, i kdyby se nějakým způsobem nakonec přece jen podařilo zrušit zákon i uzavřené smlouvy. Politici, kteří tímto způsobem postupovali ve prospěch církví a ke škodě národa, projevili mimořádnou horlivost, která je podezřelá. Zřejmě se jim dostalo bohatě odpustků a požehnání od chamtivých prznitelů odkazu Ježíše Krista.