Zaujal mě velmi zajímavý rozhovor s politologem a politikem SPD Tomášem Doležalem (k přečtení zde). Interview se nejprve točí okolo zavedení tzv. chytré hranice, což je pojem, který Doležal prosazuje. Má totiž za to, stát, který nemá přehled o identitě lidí, kteří překračují jeho hranice, není státem. Zároveň se domnívá, že drátování hranic už odzvonilo a že již zavedená chytrá karanténa proti koronaviru, využívající dat, které nabírali mobilní operátoři a banky pracující s platebními kartami, může ospravedlnit hlídání hranic na bázi informačních a komunikačních technologií bez jakéhokoliv omezení volného pohybu, a to dokonce včetně využití družic. Další část interview je věnována našemu vztahu k EU – czexitu, možnosti ustanovení blokační menšiny při většinovém rozhodování v institucích EU a hledání spojenců uvnitř unie. Tomáš Doležal dále zmiňuje otázku pražských soch a památníků vztahujících se k 2. světové válce (Koněv a Vlasovci) a rozhovor se též věnuje sociálním dopadům současné pandemie.

To se divíš, Gusto, jak je tady husto!

Nejvíce mě zaujal výše zmíněný dosud neznámý koncept „chytré hranice“. Tomáš Doležal zde navrhuje, abychom využívali technicky sofistikovaná elektronická zařízení, která by integrovala informace z mobilů, kamer, termosenzorů, dronů a dokonce v budoucnu i z družic s iontovými motory ke střežení našich hranic tak, abychom měli spolehlivý přehled o každém pohybu na této hranici a to včetně ilegálních příchozích. Je to zajímavá myšlenka, nicméně se domnívám, že tímto způsobem můžeme kontrolovat, a to s nemalými náklady, pouze legální přeshraniční pohyb (počet legálně vytvořených přechodů je konečný), ale proč bychom to dělali? Jakou novou informaci tím získáme a kdo ji bude využívat? Opravdu by navrhovaný systém zachytil i všechny ty,kteří hranice přecházejí ilegálně, protože mají nějaký důvod se kontrole vyhýbat a půjdou přes „zelenou hranici“ nebo se jednoduše nechají převést v kufru auta? Opravdu už jsou systémy, které za jízdy vyhodnotí osobu v kufru auta, jak uvádí Doležal? Opravdu by nízkoletící družice či termosenzory na stožárech mobilního signálu zachytily a vyhodnotily všechny osoby procházející hraniční temný les? Vzhledem k počtu turistů, pendlerů, aut a kamionů v obou směrech si to představit neumím. V případě epidemie podobné té současné by se tyto informace jistě hodily, ale zdá se, že policie s pomocí armády zvládá situaci na hranicích docela dobře.

Lukavec nepostačuje

Stále mi přitom uniká hlavní důvod celého toho náročného a nákladného cvičení. Jedno nešťastné znásilnění africkým neúspěšným žadatelem o německý azyl v Lukavci mi k tomu úplně nepostačuje. Též argument, že bez perfektní kontroly hranic není stát státem, podle mého názoru neobstojí. Po listopadu 89 jsme cestovali na „Západ“ bez víz a kontrol na hranici. A pokud se tam kontrola vyskytovala, stačilo ukázat československý a později český pas. Žádné zápisy ani záznamy se neprováděly. Navíc takový systém fungoval mezi západoevropskými zeměmi již o mnoho let dříve a Francie nebo Belgie samy sebe zcela jistě považují za skutečné státy. Že snad kvůli nedostatečné evidenci nejsou, by jejich občany ani nenapadlo, naopak si této svobody velmi vážili a váží a je pro ně zcela samozřejmá. V severských zemích fungovala obdoba schengenského hraničního režimu, tedy opět žádná evidence přeshraničního pohybu, již od padesátých let k velké spokojenosti a hrdosti jejich občanů.