Byly kdysi časy, kdy lidé nevěděli, co se děje v nedaleké oblasti od nich. To se díky komunikačním technologiím radikálně změnilo. Dnes dojde k nějaké tragédii v zapadlém koutu světa a všichni jsme o ní bezprostředně informováni. Aniž si to mnohdy uvědomujeme, jde o velkou zátěž pro nás samotné.

Čtvrtina lidí šílí strachy

Pocit strachu a obav sice vysílá rychlé varovné signály do mozku a mnohdy může člověku zachránit život, ale má i negativní důsledky. Strach narůstá do obřích rozměrů, žijeme s nezdravou úzkostí, která vede k narušení duševní pohody či nálady a ke stresům. Může způsobit i závažné zdravotní poruchy fungování organismu. Obecně se mluví o úzkostných poruchách, jež zahrnují několik podtypů a trápí údajně až čtvrtinu lidí ve vyspělých zemích. Je to dané biologicky. Části mozku, které odpovídají našemu emočnímu chování, jsou služebně mnohem starší než struktury odpovědné za racionální uvažování. Takže když náš „systém“ (podvědomě) vyhodnotí nějakou situaci jako příliš „nebezpečnou“, vypne mozek pomalou logiku a zapne emočního autopilota. Pak se ovšem setkáváme se svým strachem, studem, trémou, hněvem, agresí.

Vy jste nekoupili půl tuny jídla?

Denně jsme v médiích o Něm informováni, máme strach o svůj život, což je logické a pochopitelné. Dalo by se i říci, že jde o samozřejmou věc. Co však vede k zamyšlení, je míra zpravodajství, které na nás útočí ze všech stran. Na jednu stranu by bylo chybou fakta zamlčovat (jako se to například stalo v počátku jaderné havárie v Černobylu), na straně druhé je extrémem opačný přístup přesycenosti zpravodajství s převahou negativních zpráv, jak se aspoň stalo v předchozí době, než vznikla panika. Myslím, že mnozí jsou již takového informování syti. Je třeba zprávy vyvažovat, a to zvláště poté, co se nákaza koronavirem Covid-19 objevila poprvé v České republice. Týká se to i sociálních sítí a internetu obecně. Se skutečností, která je, asi těžko něco uděláme, ale je zbytečné se na ní přiživovat – ať z komerčních či jiných důvodů, například z hlediska zvýšení sledovanosti média. Bohužel není vždy tomu tak a navíc se touto cestou šíří řada dezinformací. „Bojíte se koronaviru? Udělejte si raději zásoby trvanlivých potravin pro přežití! Poštovné od 500 Kč zdarma“, vybízí na internetu reklama. Není divu, že Češi zbytečně panikaří, najednou objednávají až půl tuny jídla, jak se dozvídáme. Zásilkové obchody hlásí přetlak objednávek vážících i několik stovek kilogramů. Nákupy panikařících lidí váží podle společnosti Košík.cz 300 až 600 kilogramů a zákazník za ně zaplatí pět až osm tisíc korun. Jsou však i případy, kdy za jeden nákup potravin utratí desítky tisíc korun, uvádí prodejce. Dozvídáme se, že lidé rychle vykupují rýži, těstoviny i lunchmeat. Košík se proto jako první zásilkový obchod rozhodl zavést omezení, které má panice zákazníků zabránit. Jedna objednávka tak může nově vážit maximálně 50 kilogramů a množstevní omezení platí na některé druhy zboží: „Je nepřípustné, aby lidé, kteří fungují v normálním režimu, dopláceli na to, že někdo zpanikaří kvůli tomu, co slyší, a vykoupí celý sortiment.“