Když se k vnitřnímu politickému soupeření při zjevném neúspěchu zaujmout nerozhodné voliče používají podpásové prostředky, nejenže ta nízkost nemůže přitáhnout slušného voliče, ale naopak to potenciálního nového voliče odradí a možná i vlažné příznivce přinutí, že zhnuseně raději zůstanou doma.

Evropský parlament se bude zabývat Babišem a je nutno zdůraznit, že bez intenzivní iniciativy z české strany by se tento bod na pořad jednání pravděpodobně nedostal. Opakované útočení na orgány EU hlavně ze strany PIRÁTŮ plus někteří další (např. Zdechovský), dokonce žaloba na komisi od Pirátů pro nečinnost v této věci, nelze jinak vyhodnotit než, že kálet do vlastního hnízda může jen debil. Rétorika antibabiš trvá průběžně od minulých parlamentních voleb a jen podtrhuje to, že se „demokratická“ opozice neumí smířit s výsledky voleb. A stále je nutno si uvědomovat, že se tak na půdě EU děje pro vlastní neschopnost se prosadit na domácí scéně.

Řada dřívějších kontrol z EU neshledala závažné chyby a až po opakovaných akcí pirátských užalovanců je Babiš v EU na programu dne. Na jeho údajný střet zájmu by šlo napasovat morální hledisko, ale při tom opozičním běsnění ještě nikdo nedal na stůl, kdy si Babiš konkrétně přihrál do vlastní kapsy. Zatím i výroky ze strany EU sice osočují, ale mají podmiňovací tón: mohl by, je pravděpodobné, je v rámci EU mimo zvyklosti atd. A jsme u toho, co asi vadí nejvíce – neshoda českých zákonů s přijatými zásadami v EU; konkrétně lex Babiš a je to zase opozice, která Agrofert nahnala do svěřeneckého fondu.

Nedávná kontrola z EU pod vedením Moniky Hohlmeierové byla už jen teatrálně formální za účelem ovlivnění (zbytečného) evropského parlamentu. Její stížnosti na verbální útoky z české strany jí mohly alespoň naznačit, že ne všichni jsou v předklonu před německým hegemonem a ne všichni jsou užalovanci. I nedávné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se neslo v duchu diktátu s vizí evropské federace a při slábnutí vlivu Francie pro vnitřní chaos a potíže především s muslimskou náplavou je německá čtvrtá říše na dohled.

Poznámka na okraj: při rozhovoru na Malostranském nám. moderátora ČT pana Takáče na téma dnešního jednání EP se projevilo, jak je ta naše veřejnoprávní „nestranná“; pohrdlivý tón hlasu a gesta při imitování Babišových odpovědí na dané téma je jen kamínkem do mozaiky zaujatosti.

Když se podíváme kdo je ten „čestný“, po spravedlnosti volající užalovanec, nevypadá to na zametený vlastní práh. Minulost jednotlivých pirátů je tristní; stačí jen předseda – Ivan Bartoš; nikdy nezpochybnil své působení na demonstracích v Německu v řadách Antify, takto novodobých oddílů SA mamá Merkel, horování pro příjem (muslimských) nelegálů – proč by ne, když ve vedení evropské pirátské centrály je muslim, usilování o legalizaci drog a v neposlední řadě usilovná snaha o udržení si volební množiny naivní omladiny, třeba účastí na barevných průvodech. Popis dalších vyvolenců na komunální úrovni by se nesl v duchu „já na bráchu, brácha na mě“. Samostatnou kapitolou je hříbeček na pražském magistrátu, ale o jeho „zahraniční politice“ se už napsalo dost. V povolebních rozhovorech se ukázalo, že část hlasů byla protestních, protibabišovských a ne čistě propirátských, což v průzkumech trvá dodnes.

Shrnuto – ano, EU může zastavit vyplácení dotací, ale žádné vítězství užalovanců to nebude; jen nižší odvody do státní kasy, tedy pyrhovo vítězství na úrovni zlodějiny uplatněné na každém obyvateli ČR. Nevím, jakým mechanizmem může také diktovat omezení státních dotací, ale tak jako tak koronáč odhalil neschopnost celého bruselského molocha a je čím dál blíže na stole referendum o vystoupení, ale lépe o usilování o návrat před lisabonskou smlouvu, tedy stav, kdy jsme vstupovali – maximální hospodářská spolupráce národních států!