Že je něco špatně nebo nedostatečně by kormidelníkům Evropy měl varovně zazvonit SOUHLAS  t.z. UMÍRNĚNÉ MUSLIMSKÉ MAJORITY!  Okamžitě je na stole otázka, proč mohou souhlasit s represí proti vlastním, když pro jejich násilné skutky proti nevěřícím psům lze najít oporu v Koránu? Čemu má posloužit to, že své bratry hodili přes palubu?! Tedy pověstné cui bono?

Odpověď je nasnadě a bude znít přesně v duchu dřívějších prohlášení muslimských politiků – jako třeba  tureckého Erdogana : „Demokracie je vlak, který přiveze islám do Evropy.“ , nebo údajně libyjského vůdce Muamara Kaddáfího: „ V Evropě není potřeba válčit, dobudou ji vagíny našich žen.“  Přeloženo k minulému odstavci – potřebujeme klid a nenápadnost na trpělivé ukrajování z evropských zvyklostí a zákonů při trvalém navyšování počtu Alláhových oveček v muslimských komunitách.

Tedy logická otázka následuje  a to bez ohledu na náročnost řešení;  co je nebezpečnější pro euro-atlantskou civilizaci: teroristické útoky a nebo stále větší síla (i volební) muslimských komunit spojená s přílivem nových tváří?!! 

Ta první varianta -islámský pošahanec, takto terorista, zralý do blázince, neb to lidské mu radikální imám z hlavy vymlátil a jsa na boží stezce s vidinou přímé cesty do ráje (55/70-74), koná hrůzné činy, které konkrétně zasáhnou stovky Evropanů ročně.

Druhá varianta, kdy trvale a zrychlujíc v čase narůstá počet muslimů v jednotlivých státech, má jen jedno vyústění: postupné přebírání zákonné moci se stále větším uplatňováním islámských praktik, ve finální podobě většinové uplatnění práva šária.

Povrchním pohledem se může varování před vývojem v příštích desetiletích jevit jako přehnané strašení.  Je však způsob, jak si nalít čistého vína pomocí pohledu zpět (cca 60 let), tedy zdokumentovat si vývoj v celé Evropě a také si v závěru pečlivě zaznamenat současný stav v jednotlivých zemích s důrazem na rozdílný přístup jejich exekutivy na aktivity muslimské komunity, které se vymykají demokratickým zásadám.

V neposlední řadě je pro reálný pohled přínosné vzít do úvahy členění islámu do jednotlivých směrů a postoje islámského světa k systému řízení státu zvaném DEMOKRACIE (a to bez přívlastků).  Rovněž jsou v zápětí na stole lidská práva sepsaná při OSN a i v evropském regionu. Pro zastřešení srovnání „velkých listin“ nemůže chybět „Káhirská deklarace“ z r.1990, pod níž se podepsaly všechny islámské státy a v jejím závěru je zdůrazněno, že všechny články dokumentu jsou opřeny o právo šária.

Zde je na místě připomenout, že ESPLP konstatoval, že šária popírá lidská práva a proto je její praktikování v evropském prostoru nepřípustné. To se týká i stovek „no go zones“ v záp. zemích, kde se v rozporu s platnou legislativou šária praktikuje. To, že  policisté v takto zabraných území odmítají vykonávat policejní dohled v obavě o své zdraví ( nicméně se zjevným popřením svých povinností), jen dokumentuje NENORMÁLNÍ STAV  v nezákonně trpěných  islámských enklávách uvnitř demokratického státu.

Pro transparentní zdůvodnění návrhu řešení je příhodné předeslat, jaké postoje zaujímají někteří představitelé islámského světa:  "Pro naši civilizaci není dobytí území ani okupace, ani rabování. Dobytí území vytváří nadvládu spravedlnosti, kterou Alláh přikazuje v dobytém regionu nastolit. Turecko si ve Středozemním, Egejském i Černém moři vezme to, co mu právem náleží... Pro uskutečnění tohoto cíle jsme odhodláni udělat vše, co je politicky, ekonomicky i vojensky nezbytné. Vyzýváme proto naše sousedy, aby to dobře uvážili a vyhnuli se chybám, které by zákonitě vedly k jejich zničení." — Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, MEMRI.org, 26. srpna 2020.

A další „vejšplechty“ novodobého chalífy Erdogana:

Pro naši civilizaci není dobytí území ani okupace, ani rabování. Dobytí území vytváří nadvládu spravedlnosti, kterou Alláh přikazuje v dobytém regionu nastolit."  "Náš národ především odstranil z dobytých oblastí útlak a nastolil v nich spravedlnost. Proto je naše civilizace dobyvatelská."

V roce 2018 označil předseda tureckého parlamentu Ismail Kahraman vojenskou ofenzívu Turecka proti severní Sýrii jako džihád. "Bez džihádu nebude žádný pokrok," dodal.   (všechny uvedené úryvky jsou převzaty z Gatestone Institute)

Nutno připomenout, že Turecko je v rámci NATO náš „spojenec“, což je velká černá kaňka především USA. Rovněž EU se neumí k tureckému vydírání rázně postavit a podlézá mu miliardami eur. Další spojenec USA – Saudská Arábie není tolik slyšet, ale za to koná: v Evropě dotuje stavby mešit (nabídka úhrady za 200 mešit), podporuje Muslimské bratrstvo a na Dálném východě (v Indonésii velká mešita se školícím centrem pro nové Imámy) šíří svůj nejtvrdší islám – wahhábismus.

Poslední aktualita o aktivitách Turecka sděluje stížnost Řecka na vysílání záměrné naverbovaných Afričanů k řeckým ostrovům, které jsou již i bez „nováčků“ přeplněny. Spolupráce nejmenovaných neziskovek a i mafiánských šíbrů není překvapením. Turecko zjevně usiluje o válečný střet s Řeckem.

Řešení zcela jistě nespočívá v (divadelním) aktu semknutí; to je 100x snadnější než tvrdě uplatnit platné zákony. Je více než zřejmé, že uplatnit tyto platné zákony bylo potřeba již o několik desetiletí dříve. Základní a jednoznačný nesoulad spočívá v celkovém zaměření islámské ideologie, jak správně deklaroval Erdogan  - dobyvatelské ideologie. Že to je ideologie vyplývá z celkového zaměření společnosti – státu – chalífátu a rovněž z direktivního určení chování jednotlivce. 

Tento rozpor mezi demokratickými zákony a  islámskou ideologií je nepřekonatelný a proto buď bude jedinec špatný muslim a začlení se do majoritní společnosti a nebo setrvá na středověkých praktikách a myšlenkách; pak o nějaké integraci nemůže být řeč. Že se integrace zjevně nepovedla, dokladují muslimské komunity v záp. zemích svými reakcemi na politické aktuální události.

Nezbývá než vyvolat celoevropskou velkou diskusi a především nechat muslimy deklarovat, jak se se svou vírou, bez zneplatnění několika set veršů z Koránu, vejdou pod platné zákony. Dle mého nevejdou a bude nutné ZRUŠIT muslimské organizace a ustát jejich protesty; výjimečnému stavu se asi nevyhneme. Současně bude potřeba připravit masové vyhoštění radikálů a i těch, kteří nebudou platné zákony respektovat.

Osobní víru nelze nikomu vzít, ale respekt k zákonům lze vynutit. Čím později se tak stane, tím to bude horší. Neodpustím si poznámku – pokud se po volbách chopí moci nový zdredovaný předseda vlády, budou mít muslimové zelenou a jen tak mimochodem se pro nově příchozí postaví několik nových mešit. Lidé – probuďte se!