Z rozhovoru s imunologem Vojtěchem Thonem:

Otázka:
Řekl jste, že lidé se očkují kvůli razítku a riskují potíže. Ale co mají dělat, když jim například po prodělání covid-19 není přiznán stejný „status” jako očkovaným? Z ministerstva a od některých odborníků slyšíme, že to nejde, protože neumíme stanovit protektivní hladinu jejich protilátek.

Odpověď:

Ta otázka takto vůbec nestojí, a pokud to takto někdo říká, pak jde o naprosté nepochopení patofyziologie a rozvoje obrany u tohoto onemocnění. Žádnou protektivní hladinu protilátek není třeba zjišťovat. Stačí znát mez pozitivity daného testu; a ten známe.

Pokud virus vnikl do organismu přirozeně přes sliznice, pak lze z pozitivního množství protilátek usoudit, že v těle proběhla komplexní imunitní reakce s buněčnou pomocí, včetně slizniční a systémové. A tudíž nepotřebuji naměřit žádnou přemrštěně vysokou hladinu protilátek. Stačí vědět, že protilátky v séru jsou. Navíc je nutno vědět, že genetická vakcína je zaměřená jen na jeden antigen. Při přirozené infekci vznikají protilátky i proti jiným částem viru a antigenním strukturám, takže jejich poměr je víc rozložený a vyvážený. Samotná výše hladiny protilátek nemusí nic znamenat. Už proto, že běžně neměříme jejich afinitu ani aviditu, jejich schopnost vazby. Je skandální, že lidé jsou opakovaně vyzýváni k tomu, aby žádná sérologická vyšetření nepodstupovali. Přítomnost protilátek je markerem, že paměťová imunitní odpověď proběhla. Ale na to se nebere zřetel a tito lidé jsou fakticky diskriminováni. Sérologická vyšetření provádějí laboratoře běžně a stojí méně než PCR test. Navíc má toto vyšetření větší výpovědní hodnotu než PCR test, protože výsledek vám neříká jen nějaký okamžitý stav, který se může rychle změnit.

Ale vy se díváte do minulosti i do budoucnosti. Sérologický test má delší platnost. Zatímco na negativní PCR test můžete spoléhat krátkodobě a pak se jít testovat znovu, výpovědní hodnota pozitivního sérologického testu je dlouhodobá. Ale samozřejmě, že hladina protilátek časem klesá. Ale pozor, v situaci, kdy virus v populaci cirkuluje a my se s ním opakovaně setkáváme, se může stimulovat tvorba nových protilátek; takže v takové situaci mohou pak jejich hladiny znovu stoupat.

Problém vidím v tom, jak jsem už naznačil, že vakcína se dneska neaplikuje proto, aby byl člověk zdravý, ale prezentuje se v rámci marketingových kampaní jako nutná podmínka pro cestování či vůbec běžný život. O zdraví vlastně v těch kampaních vůbec nejde. Zcela svévolně a záměrně se tady třeba zaměňují slova a pojmy. Vezměte si jen takové slovo bezinfekčnost. Žádná vakcína nenavodí bezinfekčnost, žádné prodělané onemocnění nenavodí bezinfekčnost, žádné protilátky v séru nenavodí bezinfekčnost. Toto slovo je nesprávně používáno, nesprávně zavedeno do legislativy a vlastně zneužíváno pro marketingové účely. O bezinfekčnost se vůbec nejedná. Jde o to, aby lidé těžce neonemocněli a neumírali.

(celý rozhovor ZDE)