K meziměsíčnímu zvýšení spotřebitelských cen v lednu významně přispěly náklady spojené s bydlením, a to zejména elektřina, jejíž cena vzrostla o 5,3 %. Ceny však významněji rostly i v případě tepla a teplé vody a vodného a stočného. Dalším důležitým přispívatelem do inflace byl v lednu alkohol, když jak ceny lihovin a vína vzrostly přes 8 %. Tradičním přispívatelem do růstu inflace jsou na začátku roku dovolené s komplexními službami, když letos růst činil 11,5 %. Na začátku roku zdražily i některé potraviny jako zelenina, ovoce či drůbeží maso.

V meziročním srovnání nejvíce rostly náklady spojené s bydlením a to o 4,9 %, když elektřina meziročně zdražila o plných 8,2 %. Náklady spojené s bydlením přitom v lednu stály více jak z poloviny za růstem spotřebitelských cen. Dražší byl meziročně i alkohol a tabák či služby typu finančních služeb a pojištění

V lednu dále akcelerovaly ceny služeb, které meziročně vzrostly o 3,9 %, což lze zjednodušeně interpretovat tak, že v české ekonomice jsou na začátku letošního roku patrné silné domácí inflační tlaky.

Domácí ekonomika bude sice i letos generovat proinflační rizika v podobě rychlého růstu mezd, avšak bankovní rada České národní banky bude ve srovnání s loňském výrazně opatrnější ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb. Výsledně se nedomnívám, že pro bankovní radu České národní banky dnešní čísla o inflaci představují výrazné riziko a to přes skutečnost, že se růst inflace v lednu nacházel o 0,5procentního bodu nad prognózou centrální banky.