Oproti dubnu průmyslová produkce vzrostla o 2,4 % a v meziročním srovnání se zvýšila o 3,3 %. A překvapivě silný byl v květnu i růst nových zakázek o 9,0 % meziročně, přičemž tuzemské zakázky výrazně překonaly zakázky ze zahraničí. Opět je však třeba připomenout, že hodnota nových zakázek je udávána v běžných cenách, což je v prostředí aktuálně vysoké inflace zkreslující. 

Dominantní vliv na růstu průmyslu měla v květnu výroba automobilů, když oproti dubnu produkce motorových vozidel vzrostla o silných 13,1 %. Ostatně toto již dopředu signalizovaly statistiky Sdružení automobilového průmyslu. Oživění produkce automobilů lze dát do souvislosti primárně se zlepšením situace v dodavatelských řetězcích, když automobilky byly v květnu schopné finalizovat výrobu. Zlepšení by v tomto směru mělo být patrné i v dalších měsících, když v meziročním srovnání bude navíc vyšší produkci aut pomáhat i nízká statistická základna z druhé poloviny loňského roku.

Pokud jde o meziměsíční růst produkce, tak další velká odvětví zpracovatelského průmyslu jako je výroba počítačů či kovodělný průmysl zůstala v květnu výrobní dynamikou daleko za automobily s výjimkou elektrických zařízení (4,8 % m/m). Ve strojírenství došlo k meziměsíčnímu poklesu produkce.

I v meziročním srovnání byly hlavním tahounem průmyslové produkce automobily a dále pak elektrická zařízení a chemický průmysl. Výrazný meziroční propad produkce byl zaznamenán ve výrobě ostatních dopravních prostředků.

Vyhlídky pro průmysl nejsou ani po velmi solidních květnových číslech nijak zvlášť optimistické. Růst průmyslové produkce bude dále tažen především staršími zakázkami, když poptávka začíná evidentně ochabovat, což signalizoval v červnu např. index PMI. Opticky bude průmyslová čísla zlepšovat oživení produkce automobilů. V souhrnu pro druhou polovinu letošního roku lze podle mě očekávat trend stagnující průmyslové produkce a i v souhrnu za celý rok lze očekávat průmysl zhruba na nule.