Do meziročního srovnání již pomalu přestává vstupovat velmi nízká statistická základna z loňského roku, která souvisela s výpadkem produkce automobilů. Meziroční výsledky průmyslu tak začínají ukazovat realističtější vývoj, který není zkreslován právě loňskou nižší statistickou základnou.

K meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce v listopadu přispívala především výroba motorových vozidel (+15,9 %), která kompenzovala slabá říjnová čísla. Silný meziměsíční růst si připsala i produkce ostatních dopravních prostředků a po říjnových odstávkách rovněž i energetika (v meziměsíčním, nikoliv v meziročním srovnání, kde se naopak odstávky v jaderných elektrárnách a teplejší počasí podepsaly pod meziroční pokles produkce).

Pohled na další velká odvětví zpracovatelského průmyslu už meziměsíční optikou tak optimistický není – kovodělný průmysl (+0,8 % m/m), strojírenství (+0,3 % m/m), elektrická zařízení (-2,2 % m/m) a počítače a elektronické přístroje (-3,9 % m/m).

Hodnota nových zakázek v listopadu meziročně vzrostla o 9,8 %, ale jejich vývoj začíná zpomalovat a nelze zapomínat ani na to, že nové zakázky jsou udávány v běžných cenách a jsou tak zkresleny vysokou inflací

V neposlední řadě začínají průmyslové podniky přistupovat k mírné redukci pracovních pozic, když průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu meziročně snížil o 0,3 %. Zaměstnanost v průmyslu bude pravděpodobně klesat i v průběhu letošního roku a to především u energeticky náročných odvětví.

To, že samotný závěr loňského a začátek letošního roku bude z pohledu průmyslu slabší, indikuje např. index PMI či konjukturální průzkumy. Průmyslové podniky budou letos zatíženy jak vysokými cenami energií a to i přes aplikaci cenových stropů, tak pravděpodobně i slabší zahraniční poptávkou. S ohledem na vysoké úrokové sazby se zvyšují i náklady podniků na financování.