Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly jen o 0,2 % a v meziročním srovnání došlo ke zpomalení spotřebitelské inflace na 2,9 % z dubnových 3,1 %. Meziroční růst inflace se tak vrátil zpět těsně pod horní hranici tolerančního pásma České národní banky.

Za meziměsíčním růstem spotřebitelských cen v květnu stálo především další zdražení pohonných hmot, do kterých se promítly vyšší ceny ropy. S ukončováním protiepidemických opatření a otevíráním ekonomiky došlo k mírnému nárůstu cen služeb. V meziměsíčním srovnání naopak poklesly ceny potravin, a to především zeleniny. Zároveň se již pravděpodobně vyčerpalo zdražování tabákových výrobkům s ohledem na zvýšení spotřební daně v závěru loňského roku.

Vývoj meziroční inflace byl v květnu charakterizován poměrně výraznou variabilitou jednotlivých oddílů. Téměř dvouciferný meziroční růst cen si přispaly oddíly alkoholické nápoje a tabák a doprava, kde hlavním důvodem byly výrazně dražší ceny pohonných hmot i automobilů. Meziročně vyšší byly i ceny služeb. Zlevňovalo se naopak v oddílu potravin a nealkoholických nápojů, a to v případě zeleniny, ovoce či vepřového masa. Diferenciovaný byl vývoj cen v oddílu bydlení – růst nájemného, ale pokles cen elektřiny.

Meziroční růst spotřebitelské inflace se v květnu vrátil lehce pod 3 % a cenová dynamika mírně zpomalila. Do stále silného meziročního růstu inflace se i nadále významně promítá vyšší cena ropy. S uvolněním protiepidemických opatření lze pravděpodobně očekávat další zdražovaní v segmentu služeb. Rizikem pro další zrychlení spotřebitelské inflace je kumulace silných cenových tlaků na začátku cenového řetězce u průmyslových výrobců. Zároveň se však domnívám, že meziroční inflace bude ve 2. čtvrtletí kulminovat.