Miroslav Novák: Za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne

04.09.2020 7:38 | Zprávy

Krátký komentář k průměrné mzdě v 2. čtvrtletí 2020

Miroslav Novák: Za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne
Foto: red
Popisek: Akcenta

Druhá polovina letošního roku by měla mzdový výpadek ve 2. čtvrtletí částečně kompenzovat a nominálně se mzdy vrátí v průměru k meziročnímu růstu. Vhledem k vyšší inflaci je však poměrně pravděpodobné, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.

Růst mezd ve 2. čtvrtletí letošního roku podle předpokladů prudce zpomalil. V nominálním vyjádření průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně pouze o 0,5 % na 34 271 Kč. Po zohlednění vyšší inflace došlo k reálnému poklesu průměrné mzdy o 2,5 %. Jedná se o první pokles reálných mezd od roku 2013. Zároveň se snižovaly i zaměstnanecké stavy, když počet zaměstnanců poklesl o 3,4 %.

Ještě výrazněji ve 2. čtvrtletí poklesá tzv. mediánová mzda, a to nominálně o 0,2 % na 29 123 Kč a reálně po započtení inflace o 3,3 %. Z toho vyplývá, že výrazněji klesaly mzdy zaměstnancům s nižšími příjmy.

Pod mzdový vývoj se ve 2. čtvrtletí citelně podepsaly opatření proti pandemii Covid-19. Řada zaměstnanců v tomto období pobírala částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Tam, kde to bylo možné se podniky snažily vyhnout zvyšování mezd. Zároveň je třeba dodat, že situace na pracovním trhu byla ve 2. čtvrtletí natolik specifická, že ze zveřejněných čísel lze těžko dělat nějaké zásadní závěry směrem ke druhé polovině letošního roku.

Nejprudší meziroční propad mezd ve 2. čtvrtletí pocítili nepřekvapivě zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (-11,8 %), když tento sektor ekonomiky byl v první fázi jednoznačně nejvíce zasažen protikoronavirovými opatřeními. Silný pokles mezd však pocítili i zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu (-4,9 %) a zaměstnanci v oblasti nemovitostí (-5,7 %). Relativně svižný růst mezd mezi 5 % až 6 % si ve 2. čtvrtletí udrželi zaměstnanci veřejného sektoru ve zdravotnictví, ve školství či veřejné správě a obraně. Veřejný sektor tak alespoň částečně kompenzoval pokles mezd v soukromé sféře.

V rámci krajského srovnání k nejvyššímu poklesu průměrné mzdy došlo v Libereckém kraji (-2,8 %), zatímco v Ústeckém kraji průměrná mzda vrostla o 2,4 %.

Druhá polovina letošního roku by měla mzdový výpadek ve 2. čtvrtletí částečně kompenzovat a nominálně se mzdy vrátí v průměru k meziročnímu růstu. Vhledem k vyšší inflaci je však poměrně pravděpodobné, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Z bláta do louže, z deště pod okap

15:16 Ivo Strejček: Z bláta do louže, z deště pod okap

Před výbory Evropského parlamentu vrcholí slyšení kandidátů na členství v Evropské komisi. Tomuto pr…