Miroslav Pořízek: 80 let od vydání manifestu Věrni zůstaneme

12.05.2018 21:12 | Zprávy

Měsíc květen bývá spojen každoročně s připomínkou konce druhé světové války. Letos ale také uplynulo rovných 80 let od vydání dokumentu Věrni zůstaneme (15. května 1938). Členkou Petičního výboru Věrni zůstaneme byla také dr. Milada Horáková.

Miroslav Pořízek: 80 let od vydání manifestu Věrni zůstaneme
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Milada Horáková popravená v roce 1950

Měsíc květen bývá spojen každoročně s připomínkou konce druhé světové války. Na řadě míst probíhají pietní akty u pomníků našich osvoboditelů. Ubývající pamětníci připomínají vlastní trpké zkušenosti z období okupace, historici publikují nejen známá ale i ta opomíjená fakta vážící se k válečným událostem a široká veřejnost, která již válku zažila jen z vyprávění rodičů a prarodičů má právě v tento čas dobrý důvod, aby se více než kdy jindy zamyslela nad svým vlastním vztahem k pojmům jako je mír, vlast a postavení naší země v měnícím se světě, který přináší kromě nových výzev i četné hrozby, včetně hrozeb nových válek. K měsíci květnu se však pojí i jedno výročí, které nesouvisí s koncem války a osvobozením od fašismu, nýbrž s jejím pozvolným nástupem a především s koncem samostatného a suverénního Československa.. Letos totiž uplynulo rovných 80 let od vydání dokumentu Věrni zůstaneme (15. května 1938).

Československá republika v květnu roku 1938 ještě neoslavila ani celých dvacet let od svého vzniku a již se ocitala ve vážném ohrožení ze strany výbojného Německa. Že se schyluje k válečnému konfliktu, více než jasně ukazoval i vývoj ve Španělsku, kde již dva roky čelili obránci republikánské vlády přesile fašistů podporovaných Německem a Itálií za netečného přihlížení Francie, Velké Británie a dalších zemí, které podnikaly vše pro to, aby se nedostala potřebná pomoc do rukou protifašistických bojovníků. Na straně práva a pokroku se tehdy statečně bili i Čechoslováci v řadách interbrigadistů. U nás doma jsme měli také vážné starosti, především s čím dál agresivnějšími stoupenci Henleina. Na konci dubna 1938 vyhlásil Henlein v Karlových Varech nechvalně známé požadavky drze vydávající za běžný politický program požadující kromě jiného i možnost beztrestného šíření nacistické ideologie na území ČSR.

Vlády Francie a Velké Británie podobně jako v případě Španělska nutili vládu, aby nalezla vhodný kompromis se sudetoněmeckou partají a rozpínavým sousedem lačným nových území. To měl být ovšem jen krycí název pro ústupky, které měla vláda činit vůči nestoudným požadavkům agresivního německého obyvatelstva v pohraničí, které při volbách v roce 1935 dalo jasně na srozuměnou, jak si představuje další budoucnost a soužití s většinovým obyvatelstvem v Čechách a na Moravě. V této atmosféře, kdy provokace zfanatizovaných henleinovců provázené násilnými akty rostly každým dnem a cílily nejen na české obyvatelstvo, ale i na německé antifašisty, se zvedl silný vlastenecký hlas významných osobností společenského života. Českoslovenští vědci a umělci dobře poznali, že přišel čas se jasně vyslovit a pronést výzvu k národu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Smlouva s Vatikánem

Podle toho, co vím, tak jde o dost kontroverzní smlouvu, můžete mi tak vysvětlit, proč bychom ji měli uzavírat? Jaký prospěch z ní ČR plyne? Nebo je to zas nějaké nařízení EU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miroslav Ševčík: Morální hodnoty a čest jsou pro mě důležitější, než funkce

18:14 Miroslav Ševčík: Morální hodnoty a čest jsou pro mě důležitější, než funkce

Prohlášení doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc. k rezignaci na funkci proděkana NF VŠE k 28. 3. 2025