Jak to tedy doopravdy vypadá u hasičského záchranného sboru?  Faktický stav nám přiblížil generál, ing. Miroslav Štěpán, bývalý dlouholetý šéf českých hasičů a dnes kandidát do Senátu za Náchodsko do Senátu.

Jak je to tedy s počtem hasičů doopravdy?

Cílové počty hasičského sboru jsou 12.166, ale nebyly nikdy dosaženy.  Nejvíce se tomuto cíli přiblížil rok 2010 s počtem 10.797. Dnes, v roce 2012, má jen 10.443 zaměstnanců. To znamená, že vláda během dvou let už obětovala prakticky jeden celý malý „hasičský“ kraj (např. Karlovarský nebo Liberecký)! K smíchu jsou pak občas zveřejňovaná čísla, jako například, že tři tisíce kancelářských hasičů, řídí šest tisíc výjezdových hasičů. Ve skutečnosti plní převážně  zcela jiné úkoly, než řízení výjezdových hasičů. Mnozí se pak podílejí na podpoře jejich činnosti, aby mohli vůbec fungovat (logistické zabezpečení, chod mnoha služeb jako např. chemická, strojní, spojová, obsluha center tísňového volání atd.). Na  vlastním řízení hasičů se pak ve skutečnosti podílí řádově asi 350 lidí v celé republice (velitelů stanic,  okresních a krajských ředitelů, apod.)

Jak by jste popsal práci hasičského sboru jako celku?  

Nahlédneme-li do statistik zásahové činnosti, pak zjistíme, že na území ČR dochází v průměru ročně k 100 až 105 tisícům událostí se zásahem hasičů. Z toho je asi 20 tis. požárů, 18 tis. dopravních nehod, ale také 6 tis. úniků nebezpečných látek, 50 tis. nejrůznějších technických havárií a bohužel také 8 tis. planých poplachů. Zde všude každý občan vidí hasiče v akci, ať profesionální nebo dobrovolné, veřejné nebo podnikové. To vše je dnes a denně viditelné. Co však už ze statistik moc nevyčteme, je činnost na úseku prevence, ale především pak v oblasti ochrany obyvatelstva (dříve civilní ochrany). Zde chci odkázat webové stránky HZS ČR, kde se každý může seznámit s ostatní velice rozmanitou činností HZS, potažmo hasičů vůbec, neboť i dobrovolné jednotky plní mnohé úkoly na úseku ochrany obyvatelstva.

Pohlédněme třeba na úsek, pro někoho možná s tajuplným názvem „civilní nouzové plánování“, co si lze zatím představit?

Sem patří takové problematiky jako například: civilní zabezpečování vojenských operací, podpora orgánů v civilních nouzových situacích (třeba povodně), ochrana civilního obyvatelstva (při vojenských i nevojenských krizích), ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení, organizování humanitární pomoci, varování a informování obyvatelstva a orgánů veřejné správy, řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury a další.

Již jen z tohoto výčtu, aniž bychom zabíhali do podrobností, je patrný značný záběr kompetencí HZS, a zvláště pak jeho generálního ředitelství. Na první pohled je patrno, že valná část této problematiky není, a z podstaty věci nemůže být veřejná. Doufejme proto, Hasičský záchranný sbor nebude dále nesmyslně finančně i personálně škrcen neboť je v zájmu každého státu, dokonce ústavní povinností, aby i tyto úkoly byly zajišťovány ve prospěch jeho občanů, ve prospěch jejich bezpečnosti.