Nadační fond proti korupci: Vyjádření k oponentuře Zdeňka Koudelky

NFPK vydal 2. března 2017 Studii vlivu tvrdého hazardu na kriminalitu.[1] Tato Studie dokládá, že tvrdý hazard má vliv na míru kriminality, přináší žebříček nejvíce hazardních měst či přehled o městech, která zcela vymýtila hrací přístroje na svém území. Hazardní průmysl minulý týden kontroval oponenturou Zdeňka Koudelky[2], který již dříve figuroval u řady kontroverzních kauz a neskrývá ani svoje spoluautorství amnestie Václava Klause[3]. Tato oponentura se primárně snaží zpochybnit Studii NFPK a vliv tvrdého hazardu na kriminalitu, ačkoliv závěry NFPK potvrzují tuzemští i zahraniční akademici, odborníci či přímo tomu určené renomované analýzy. Kromě toho oponentura přisuzuje Studii tvrzení, která v ní nejsou obsažená, oponentura také obsahuje závěry bez uvedení jakéhokoliv zdroje. Nutno zároveň dodat, že část této oponentury je paradoxně plně v souladu se Studií NFPK.

Tvrdý hazard zvyšuje kriminalitu. Toto tvrdí nejenom Studie NFPK, ale i Alena Marešová z Policejní akademie ČR či například šéf protidrogového oddělení pražského policie Jaromír Badina.[4] Dále to potvrzuje analýza Georgia State University „Gambling and Crime“[5] či analýza Národního institutu pro spravedlnost v Washingtonu (National Institute of Justice), která srovnávala výskyt patologického hraní u vězňů ve srovnání s běžnou populací.[6] Závěry NFPK o vlivu heren a kasin na kriminalitu dále potvrzují analýzy známých univerzit z celého světa (např. v USA, v Polsku[7], v Rusku[8]) a dokonce i diplomová práce vedená na Vysoké škole ekonomické v Praze „The effect of gambling on crime“[9]. Tímto tedy snaha Zdeňka Koudelky s hazardním průmyslem neobstojí. Je totiž nezbytné vycházet z konkrétních faktů, analýz či národních a zahraničních zkušeností, což zcela chybí v oponentuře Zdeňka Koudelky.

Oponentura kritizuje přísnou regulací hazardu, a to navzdory tomu, že zvlášť v letech 2010–2013 patřila Česká republika k nejhazardnějším státům Evropy.[10] Dokonce známá americká agentura Bloomberg, která srovnávala 57 států světa z pohledu hazardu, drog a alkoholu, umístila Českou republiku na nechvalné první místo.[11] Následně mimo jiné díky nálezu Ústavního soudu z roku 2011[12] se Česká republika začala svou regulací hazardu postupně přibližovat vyspělým státům – ovšem k nelibosti hazardního průmyslu, což je patrné i z oponentury Zdeňka Koudelky. Náklady na tvrdý hazard jsou zkrátka násobně vyšší než příjmy z hazardu, což doložila podrobná analýza Národního ústavu duševního zdraví.[13]

Studie NFPK poměrně zřetelně popisuje svoji metodiku, kdy především u měst, kde proběhla přísná regulace hazardu, jsou srovnávané ukazatele kriminality před a po této regulaci. Ukazatele kriminality a hazardu jsou dokonce zkoumány u skupin vzájemně sousedících měst. Zcela analogicky tyto ukazatele srovnávali v čase dva vědci baylorské a georgijské univerzity Earl L. Grinols a David B. Mustard, kteří kriminalitu měřili v různých časových obdobích podle toho, jak se ve vybraných městech měnil počet heren a kasin. Jejich vědecký článek k této věci pak byl publikován v prestižním časopise „Review of Economics and Statistics“, editovaném v rámci univerzity Harvard a vydávaném univerzitou MIT.[14] Rovněž jejich závěry zcela korespondují se závěry NFPK. Zdeněk Koudelka ovšem ve své oponentuře vzbuzuje dojem, jako by četl jinou studii a například uvádí, že „z pouhého faktu, že je v obci určité množství heren, příp. kasin, nelze vyvozovat stav kriminality“ anebo „zohlednění pouze jednoho takového faktoru, kterým je existence herního průmyslu, je značně zjednodušující a vypovídací hodnota takové Studie je velice nízká, jelikož problém není zobrazován komplexním způsobem.“[15] NFPK ve své Studii nikde netvrdí a dokonce vyvrací, že stav kriminality v daném městě je možné zjednodušeně odvodit pouze a jenom z množství heren a kasin. Takovéto tvrzení je pochopitelně nesmyslné, neboť na kriminalitu má vliv celá řada nejrůznějších faktorů. Námitka vůči tomu, že ve Studii NFPK nejsou posuzovány najednou všechny faktory kriminality současně je mylná. Jednotlivé faktory kriminality lze v určité míře izolovat od ostatních, a tedy lze posuzovat vliv hazardu na kriminalitu stejně jako vliv rozšířenosti tvrdých drog na kriminalitu, což dokládají i zde uvedené zahraniční studie a analýzy.

Zdeněk Koudelka dále uvádí, že při nulové toleranci dojde k přesunu hazardu do „nelegální černé sféry“, což nesmyslně dokládá popisem americké prohibice alkoholu po první světové válce. NFPK naopak ve své Studii uvádí 2 vzorcové modely přístupu k hazardu – francouzský a norský. Zatímco v Norsku je přístup k hazardu nekompromisní, tak ve Francii jsou kasina povolená pouze v malém množství na okraji města s maximální snahou o to, aby hraní na „automatech“ nebylo záležitosti nouze a závislosti, ale luxusu. Nutno navíc dodat, že dřívější průzkum NFPK v několika českých městech prokázal, že nelegální hazard je na ústupu[16] i díky novým kompetencím Celní správy, která může udělit sankce až do výše 50 milionů Kč.[17]Veškeré investigativní průzkumy rovněž dokládají, že pouze velmi malé procento heren riskuje svůj provoz v nelegalitě.

Celá jedna kapitola oponentury je věnovaná městu Vysoké Mýto.[18] V tomto městě bylo možné totiž zaznamenat radikální pokles kriminality po tom, co město zavedlo nulovou toleranci hazardu. Zdeněk Koudelka zpochybnil roli nulové toleranci hazardu a poukázal na propracovaný program prevence kriminality ve Vysokém Mýtě. NFPK pochopitelně netvrdí, že tento radikální pokles kriminality byl způsoben pouze a jenom vymýcením tvrdého hazardu – není ani možné procentuálně přesně určit, v jaké míře se jednotlivé faktory kriminality podílely na tomto poklesu, respektive ještě nikomu na světě se to nepodařilo. Za zmínku ovšem stojí vyjádření bývalého starosty Vysokého Mýta Miloslava Součka, který nulovou toleranci hazardu v tomto městě prosadil: „Automaty a vůbec herny se významně podílejí na porušování pořádku a zvýšení kriminality ve městě. Situaci je potřeba z tohoto důvodu řešit.“[19]

Oponentura Zdeňka Koudelky vzbuzuje dojem účelového materiálu, který navíc byl představen hazardním průmyslem. Lze tedy i z principu pochybovat o nezávislosti zpracovatele, což je pro takovýto výstup nezbytností. Především ovšem přisuzuje Studii NFPK tvrzení, která v ní nejsou obsažená, a navíc nedokládá vlastní závěry. NFPK i nadále trvá na svých závěrech a doporučuje na komunální či národní úrovni směřovat k takové regulaci hazardu, která je běžná ve vyspělých zemích. O to více je zarážející, že Zdeněk Koudelka je rektorem Vysoké školy Karla Engliše, a.s., a na oponentuře se podíleli další jemu podřízení pedagogové. Zdeněk Koudelka je znám nejenom spoluautorstvím amnestie Václava Klause, ale i jako bývalý náměstek a stoupenec bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké – proslulé svým zametáním politicky citlivých případů do ztracena.[20 To později přispělo k tomu, že Senát odmítl jeho kandidaturu do Ústavního soudu.

[1] http://www.nfpk.cz/tz/4869

[2] http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Studie-vlivu-tvrdeho-hazardu-na-kriminalitu-je-lzivy-blabol-Dosli-k-tomu-akademici-485141

[3] http://www.nfpk.cz/_userfiles/soubory/clanky/2017_02_08_ln.pdf

[4] http://praha.idnes.cz/ruseni-heren-snizovani-kriminality-dby-/praha-zpravy.aspx?c=A170328_2315433_praha-zpravy_rsr

[5] http://www2.gsu.edu/~psyjge/Fact/PG_%20Crime_04_10.pdf

[6] http://www.icpsr.umich.edu/icpsrweb/NACJD/studies/3499

[7] www.kbpn.gov.pl/portal?id=15&res_id=5064283

[8] http://www.0zd.ru/sociologiya_i_obshhestvoznanie/vliyanie_na_obshhestvo_azartnyx_igr.html a http://cyberleninka.ru/article/n/sotsiologiya-azartnyh-igr-osnovnye-avtory-i-podhody

[9] https://vskp.vse.cz/52345_the_effect_of_gambling_on_crime_evidence_from_the_czech_republic

[10] www.galleryspectrum.cz/download/110-fakta-o-hazardu-v-ceske-republice.pdf

[11] https://zpravy.tiscali.cz/hazard-drogy-a-alkohol-nejvice-tahle-v-cesku-tvrdi-agentura-bloomberg-215208

[12] http://denikreferendum.cz/clanek/10870-obce-mohou-regulovat-hazard-rozhodl-ustavni-soud