Také nemocnice jsou nepříznivě zasaženy nouzovým stavem. Od nařízených omezení běžně poskytované zdravotní péče až po finanční dopady těchto a dalších nařízení. Přesto považujeme za nutné varovat před okamžitým skončením nouzového stavu.

Skončila by celostátní koordinace činnosti nemocnic a jimi poskytované péče. Státní, krajské, městské i soukromé nemocnice by ji poskytovaly pouze podle pokynů svého zřizovatele nebo majitele. Nutné přesuny pacientů s Covid-19 by byly možné jedině na základě dobrovolné dohody nemocnic. Skončila by organizovaná pomoc armády a možnost povolat do služby v nemocnicích další zdravotníky. Nemocnice by musely vrátit od státu zapůjčené přístroje a zařízení. Zdravotníky by nebylo možné za jejich úsilí navíc odměnit, naopak by začal opět plně platit jen zákoník práce a jím stanovená pracovní doba včetně přesčasů a další.

Navíc by ze dne na den byla neúčinná a nevymahatelná většina opatření státu a krajů přijatých k omezení šíření nákazy, což by vedlo k úplnému uvolnění kontaktů mezi lidmi.

Již po řadu měsíců jsou nemocnice na hranici svých možností a některé na pokraji kolapsu. Úplné rozvolnění a nekontrolované šíření nákazy včetně nových mutací viru je cestou k dalšímu přetížení nemocnic a velice rychle k úplnému zhroucení nemocniční sítě. Zásadně by byl postižen nejen systém testování, ale i samotného očkování proti Covid-19, postavených především na nemocnicích a jejich personálních možnostech.

Proto se s plnou vážností a znalostí situace obracíme na vládu, aby při jednání o prodloužení nouzového stavu postupovala způsobem umožňujícím dosažení konsensu, i na poslance, aby takový konsensus umožnili.