Expertní skupina pro děti v náhradní péči odeslala ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavě Němcové výzvu ke koncepčnímu řešení situace dětí, které nemohou vyrůstat ve svých rodinách, a k přijetí účinných opatření směřujících k navrácení rovnováhy do systému péče o ohrožené děti v České republice. Otevřený dopis podepsalo téměř devadesát odborníků napříč různými oblastmi péče o ohrožené děti včetně pěstounů, soudců, psychologů, lékařů, pedagogů, mediátorů či pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, dětských domovů a neziskových organizací. Iniciativu podporuje také dlouholetá členka sociální komise PSP Jitka Chalánková (TOP09) a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„V lednu 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která si kladla za cíl úplnou deinstitucionalizaci dětí do sedmi let věku. K tomuto cíli ji měl dovést institut pěstounské péče na přechodnou dobu, který byl vyzdvižen jako stěžeň na lodi vyplouvající na záchranu všech opuštěných dětí. Mnozí z nás, kteří v systému péče o ohrožené děti dlouhodobě pracujeme, od počátku vědí, že pravé jméno této lodi je TITANIC,“ píší autoři v úvodu dopisu, který ministryni došel už v průběhu března, stále však postrádají jakoukoliv reakci.

Snaha o univerzální řešení působí nenávratné škody

„O umísťování dětí do ústavní péče rozhodují nezávislé soudy, které před rozhodnutím o umístění dítěte do dětského domova vždy nejprve hledají jiné vhodnější řešení. Pokud by takové řešení měly, děti by do ústavní péče neposílaly,“ stojí dále v dopisu a autoři upozorňují na nesmyslnost častého argumentu doprovodných organizací, že na seznamu pěstounů na přechodnou dobu je stále okolo stovky volných pěstounů. 

Aktuálně necelá stovka pěstounů na přechodnou dobu, kteří nejsou například specializováni na péči o těžce hendikepované děti, nemůže zajistit domov pro několik tisíc dětí, které se ročně ocitají bez péče svých nejbližších. A to ne proto, že by z jejich péče byly svévolně odebírány z malicherných důvodů, ale protože tyto rodiny v péči o děti prokazatelně a dlouhodobě selhávají.

„Urputná snaha o univerzální řešení pro děti bez domova podle šablony bez ohledu na konkrétní situaci, ve které se jednotlivé děti nacházejí, působí nenávratné škody – především na dětech samotných,“ upozorňují autoři a narážejí tím mimo jiné na fakt, že se přes deklarované dostatečné množství přechodných pěstounů na jeden rok pořádají kurzy, jak dítě posléze předat do ústavu, čímž jde systém zcela proti dětem a dokazuje, že zde zoufale chybí trvalé řešení! Směrnice OSN pro NRP z roku 2011 nás přitom zavazuje hledat pro děti dlouhodobé řešení.

Doprovodné organizace si z náhradní rodinné péče dělají byznys

„Místo skutečného hledání řešení pro děti bez milujících a funkčních rodin, vyhánějí největší organizace na doprovázení pěstounských rodin, jejichž existence je na doprovázení pěstounů závislá, děti z jediného domova, který mají.  S tím, že ušetří peníze na práci s rodinami. Šetřit ale mohou už nyní - na sobě,“ kritizují dále autoři otevřeně neziskové organizace pro doprovázení, které za každého pěstouna v evidenci každoročně získávají od státu příspěvek 48 000 Kč a většina z nich i další nemalé příspěvky a dary na činnost a propagaci.

Pod dopisem jsou podepsáni odborníci z různých oblastí péče o ohrožené děti a náhradní rodinné péče, kteří vytvořili nezávislou Expertní skupinu pro děti v náhradní péči. Úzce spolupracují, setkávají se, diskutují, sdílí své zkušenosti a názorově se shodují ve všem výše uvedeném. Ministryni vyzvali předně k osobnímu setkání.

PDF verze dopisu s podpisy je zveřejněná také ZDE.