Kdyby to, co se odehrává dnes, viděli českoslovenští legionáři, tak by se museli za svůj národ stydět a museli by uznat, že jejich smrt byla v konečném důsledku zcela zbytečná. Ano, až tam a možná ještě dále sahá naše pokřivené vnímání reality, ale také Ruska.

Zcela záměrně se vracím do doby Československých legií a zhruba ještě patnáct let před jejich vznik. Kamenem úrazu všeho bylo zahnívající rakouskouherské mocnářství, které se rozkládalo zevnitř, přičemž útlak národů, v něm žijících, se stupňoval. Není tedy divu, že v národech, žijících v rakouskouherském mocnářství, rostly nacionalistické tendence. Veškeré slovanské národy v tomto svazku byly pod silným útlakem Habsburků, rakouské, ale i německé šlechty. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k rozpadu mocnářství, a tehdejší velmoci to velmi dobře věděly a osnovaly plány na uchvácení nových držav. Čekalo se jen na to, co bude spouštěcím mechanismem pro válku. Byly zde snahy vypořádat se politicky, a to u britského královského dvora, ale zde došlo k zásadní roztržce a dohody nebylo dosaženo. Není tajemstvím, že zainteresované strany byly v příbuzenském vztahu a byly součástí britské královské rodiny. Za nejvíc odstrkovaného se považoval německý císař Vilém. K dohodě tedy nedošlo, a tak zcela logickým pokračováním souboje v královské rodině byla válka. Jak ji vyvolat, aby nikdo z královské rodiny nebyl obviňován z vyvolání války? Trumfem v této hře byli Srbové a jejich nezměrná touha vymanit se z vlivu habsburské monarchie. Byli najati za peníze střelci ze srbských řad, aby provedli atentát na následníka trůnu. To se také stalo, ale dodnes se nedá na sto procent říci, která z velmocí ony střelce angažovala. Víme, že to byli Srbové, ale kdo je k tomu najal, nejspíš Němci. Byla to chytrá volba a dobře politicky vymyšlená, protože bylo jasné, že Rakousko vtrhne na Srbsko, čímž bude vtaženo do hry Rusko, neb silně podporovalo Srby a mělo své ambice na přivlastnění si některých enkláv Rakousko-Uherska. Po vstupu Ruska do války se rychle zapojilo jako protiváha Německo, a pak už se to začalo řetězit.

Čechoslováci měli už plné zuby útlaku Habsburků, a jelikož v té době probíhalo takzvané národní obrození a byla ražena cesta soudržnosti slovanských národů, tak se Čechoslovákům vůbec nechtělo bojovat v rakouské armádě proti Srbům a Rusům. Čechoslováci raději odešli do zahraničí, kde například ve Francii vznikla naše legie, ale také do Ruska. Nebylo nic divného, když Čechoslováci přebíhali bojové linie na ruskou stranu a chtěli bojovat na jejich straně. To se nakonec podařilo a naši legionáři se svou bojovností, ale i vyspělostí a charakterem stali hrdiny. Škoda, že se o těchto věcech dnes píše tak málo.

Zlomovou událostí v činnosti legionářů se stala z Německa importovaná a podporovaná socialistická revoluce v Rusku, kterou i Němci značnou měrou platili a vojensky podporovali. Navíc celou tou revolucí se táhla židovská nit, která se snažila Rusko ovládnout. Boje na východní frontě byly zastaveny, ale legionáři tam zůstali a byli jaksi bezprizorní. Proti komu nyní bojovat? A jít jen tak domů taky nešlo. Byl rok 1917/18 a válka ještě úplně neskončila. Socialistická revoluce v Rusku přinesla značné krveprolití, ale to bylo vnitřní záležitostí Ruska. Z toho všeho vznikla v Rusku občanská válka, ale také všeobecný zmatek. V tomto ti chlapi uvízli, co s tím. Občanskou válku v Rusku silně podporovaly Británie, USA a Francie. Dodávaly povstalcům zbraně a toto zabíjení financovaly. Naše legie se bohužel přiklonily v této době na špatnou stranu, začaly bojovat proti rudé armádě a i ony vraždily Rusy. Přidaly se k takzvané armádě bílých a pomáhaly například generálu Kolčakovi, jenž byl bezprecedentní masový vrah. To vše se stalo díky obrovskému zmatku v Rusku, nemožnosti ruské vlády řádně vládnout a rozhodovat, neb neměla své území pod kontrolou, ale také díky liknavému postupu československé vlády, protože ta po vzniku samostatné Československé republiky započala cestu navazování spojenectví se západem. Politicky bylo výhodnější tam legionáře ještě nějaký čas ponechat, neb právě oni byli tou obětí a potvrzením loajality Československa se západem. Slibované posily, které jim byly slibovány, nikdy nedorazily a ani nemohly, neb byly jen na papíře. Proto jsou a budou naši legionáři silou, která bojovala za naši samostatnou republiku, i když jim naši představitelé cíleně lhali. V Rusku je dokonce navštívil sám Milan Rastislav Štefánik, ale krom morální podpory nedostali nic. Boj proti rudé armádě byl chybou, ale kdo dnes může říci, že by věděl, co v tom zmatku dělat. Oni už nechtěli válčit, chtěli domů. Nicméně za tuto naši československou loajalitu jsme byli západem řádně odměněni v roce 1938 Mnichovským diktátem.

V roce 1938 nás západ sprostě prodal, ale jak řekl doktor Edvard Beneš, malé státy jsou jen hračkou v rukách velkých a mocných zemí. Jak pravdivé a nadčasové! My se dnes pozastavujeme nad úlohou Sovětského svazu ve druhé světové válce a máme praštěné tendence nazírat na fakta revizionistickýma očima. Onen revizionismus je však vztahován pouze k Rusku a zcela pomíjí Anglii a USA, z čehož se dá dovodit, že zmíněný revizionismus vychází právě z USA a Británie. Jsou zde snahy co nejvíc bagatelizovat důležitost Sovětského svazu v boji proti nacismu a co nejvíc povýšit vliv USA a Britů. Mladí vám to možná uvěří, ale my starší těžko, tedy až na pokrytce Štětinu a Halíka. Jsou vyčítány Sovětskému svazu dodávky surovin do Německa, nu což. On to západ nedělal? Ale dělal, a ještě jako bonus Hitlera financovali. Jenže to bylo ještě v době křehkého míru.

Víte, ona druhá světová válka je vlastně pokračováním té první, která si dala pauzu. Pakliže by Francie, Anglie a USA postupovaly dle dohody z Versailles, tak by žádná druhá velká válka nebyla. Jenže oni to nechali být a ještě nacisty podporovali. Proč asi! Byl to super byznys, a navíc vyvedl svět z velké ekonomické krize, kterou zavinil kapitalismus. Že to následně odskákaly svými životy miliony lidí, a co, kdo by to počítal, že? Vyčítáte Hitlerovi, ale také ne vždy právem. On jen využil toho, co mu mocnosti umožnily, a to si, prosím, uvědomte. Nebýt západu, tak by Hitler nezmohl nic. Vždyť tam okolo roku 1929 stál chleba několik milionů marek! Německá ekonomika byla úplně na dně. Snad si nemyslíte, že za tak krátkou dobu se postavili na nohy ze vzduchu. Rusko Němcům pomáhat nemohlo, bylo také velmi vyčerpané po občanské válce, tak kdo tedy zbývá? Kde na to Hitler vzal prostředky? To vám to nedochází? Hitler nebyl původce, Hitler byl už následek. Své o tom by mohla vyprávět jedna obrovská ropná společnost z USA nebo třeba i firma IBM, která vytvořila systém evidence lidí v koncentračních táborech na principu děrného štítku, nebo automobilka Ford a další. Nelze také jednoznačně říci, že vše, co Hitler činil, bylo špatné. On segregoval ze společnosti homosexuály, pedofily, psychopaty, cikány a jiné. S těmi Židy to věru přehnal, a to velmi. Nedokázal od pravověrných Židů oddělit Chazary, a to byla chyba. Dnes Chazaři vládnou světu, psychopaty a homosexuály máme ve vládách a my nevíme, co s tím. Homosexuálové jsou už tak drzí, že mají mezi sebou rovnocenné manželské svazky a mohou si i osvojovat děti, což už je zvrácenost. Ano, až tam jsme došli. Určitě netvrdím, že je správné týrat lidi v koncentrácích hlady, mučit je nebo likvidovat ve spalovacích pecích, to ne, ale jejich segregace od normální společnosti by byla určitě přínosná.

Jediné, co bych Sovětskému svazu vytkl, je rok 1968. Ačkoliv daná záležitost vyústila, až kam vyústila, a byla vyvolána i mezinárodními vlivy, tak její provedení bylo špatné. Když už nám tu v naší zemi dělala vojska Varšavské smlouvy pořádek, tak po jeho nastolení měla jít tam, odkud přišla.

Nicméně nemohu neříci, že obrovský díl viny na vstupu vojsk Varšavské smlouvy měla vláda Alexandra Dubčeka, která nedokázala napravit pochybení, k nímž došlo za vlády pana Novotného. Ne že by krásný Tony byl tolik vinen, ale nepostřehl, co se mu děje za jeho zády. Stejný problém byl i u Alexandra Dubčeka, který se opíjel svou popularitou, a přitom za jeho zády...! Tady to prostě komunisti podělali! Nicméně vše shora uvedené nedává nikomu právo přepisovat historii či ji bagatelizovat. Dělají to především ti mladí, Hřib, Novotný, Kolář, Pekarová, Minář, Bartoš, kdož nás neustále přesvědčuje, jak se nám za socialismu špatně žilo, jak je Rusko zrádné a nebezpečné, že Koněv byl zločinec atp. To nám říkají ti, kteří se v té době ještě svým tátům proháněli v koulích, ale my jsme v té době žili! Není to zvláštní?

Víte, vy naivní lidé, nevěřte všemu do zblbnutí. Vezměte Rusko jako takové a položte si několik cílených otázek. Zaniklo by Rusko bez Evropy či USA? Ani náhodou. Rusko nepotřebuje ani Evropu ani USA. Vše podstatné mají domácí provenience a bez fíků či ananasu se dá klidně žít. Má moc lidí a nemá je kam dát? Ano, lidí má hodně, ale má tak rozsáhlá území, že životní prostor jim nebude chybět ani za sto let. Chce nám Rusko vládnout? Ale kdež, co by z nás měli? Krom zbytečných starostí nic. Tak je na tom celá Evropa i s tím svým podělaným kapitalismem. Rusové nemusí válčit. Když budeme moc zlobit, tak stačí zavřít několik kohoutů, a Evropa se může jít vycpat. Zastaví klidně tímto krokem celou evropskou ekonomiku a USA nás nezachrání, jen využijí situace a zotročí nás. To my se v zimě neohřejeme, nebude nafta, ruda, obilí, bavlna kaučuk a další. Proto, a nejen proto, bychom se měli k Rusku chovat uctivěji a uznávat i některé jejich velikány, kterým dozajista maršál Koněv byl. Děláme si z Ruska zbytečně nepřítele a není to ostuda jen Novotného, Hřiba, Koláře, Štětiny, Petříčka a dalších. To je ostuda celého našeho národa, že necháme takový dobytek vládnout. Je ostuda celého našeho národa, když dovolujeme, aby učitelé ve školách učili naše děti lži a nesmysly.

Mnozí si rádi plivnete na Putina, ale proč? Něco Vám udělal? Je to špatně, že má rád Rusko a Rusy? Kéž by takový Kalousek nebo Fiala tolik milovali svou zem a svůj národ jako Putin. Pak i my bychom mohli být hrdí. Nezávidíte tomu Rusku trochu?