A že ve svých vystoupeních ve sněmovně neobviňoval a nedehonestoval policii jako takovou, ale ohrazoval se – bez udání jmen – toliko vůči údajné provokaci s rysy práce někdejší StB, jíž se měli dopustit někteří jednotlivci od policie. A vymiňoval si zároveň právo říkat na parlamentní půdě, co si myslí, které zároveň neupírá svým oponentům. 

A jeho poměrně klidnou obranu se vlastně nikomu nepodařilo prostřelit. Zvlášť když Lessyho během schůze výboru zjevně nedržel ministr vnitra Kubice, kterému se naopak pootevřela cesta, jak se policejního prezidenta, zděděného ještě po svém předchůdci Johnovi, konečně zbavit. Že se o to snaží delší dobu, Kubice nikdy neskrýval. 

Lessy se také nenachází v právě výhodné pozici, neboť mu resortní ministr, premiér i koaliční poslanci vyčítají, že jestli šlo podle jeho mínění o nátlak, měl o věci svého nadřízeného i předsedu vlády ihned informovat. A neberou argument, že Lessy nechtěl nic zveřejňovat před hlasováním sněmovny o vydání Vlasty Parkanové, aby se vyhnul nařčení ze snahy poslanecké plénum ovlivnit. 

Lessy mohl jen znovu říkat to, čím své prvé čtvrteční vyjádření značně mírnil: jelikož on sám nic nevyšetřuje, nátlak na něj Kalousek činit nemohl a on to prý tak ani nechápal. Ale pokud mu Kalousek skutečně řekl, že „budou všichni odstíháni a nebude to dlouho trvat“, jak mělo zaznít v prvém z telefonátů 4. července, pak to přirozeně vyhrožování je. 

A nic na tom nemění pozdější dva telefonáty, ve kterých horkokrevný ministr prudká slova mírnil a v podstatě se za ně omlouval. A těžko říci, zda Lessyho pozici může vylepšit nabídka podstoupit kvůli obsahu Kalouskových telefonátů test na detektoru lži. 

Ve chvíli, kdy Kalouska zatím spíš tiše, ale nepřehlédnutelně brání premiér a stojí za ním jednotně TOP 09, by z hovorů musela existovat nahrávka, aby ministr financí padl. A co může vyšetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, je ve hvězdách – dost možná jen potvrdí, že se telefonáty odehrály. A Kalousek bude moci dál tvrdit, že v nich o Parkanovou vůbec nešlo. A zřejmě na to bude mít i svědky, s nimž údajně seděl při telefonování šéfovi policie v autě cestou na Velehrad. 

Veřejnost si jistě bude myslet své, ale Lessyho postup je už teď hodně zpochybněný a šanci na přežití ve funkci má momentálně Kalousek asi větší než on. Pokud se neobjeví nějaké další a tentokrát už jasné důkazy, které by nemohla popírat ani TOP 09, že totiž ministr financí na polici skutečně tlačil. 

Jinak se Nečas, kterému se zřejmě bouří skupinka uvnitř vlastní strany, jak se ukázalo před hlasováním o zvýšených daních, k odvolání mocného Kalouska skoro určitě neodhodlá. Čímž ovšem v očích voličů ztratí znovu, jen krátce po nedostatečně vysvětleném odvolání populárního ministra spravedlnosti. Do jisté míry se premiér ocitá v podobné situaci, jakou prožíval Topolánek kvůli Jiřímu Čunkovi a hrozil mu rozpad koalice. 

Bezpečnostní výbor sice vyzval premiéra ke Kalouskovu odvolání, ale to samo o sobě mnoho neznamená. Opozice tudíž vyvolá hlasování o nedůvěře kabinetu a dva roky před řádnými volbami se nakonec ani Nečasovi vnitrostraničtí odpůrci netroufnou napodobit chování Vlastimila Tlustého a spol. před více než třemi lety, kteří nechali padnout vlastní vládu. Což ovšem neznamená, že Nečas uhájí na podzim post předsedy na kongresu ODS, i když strana momentálně asi nemá po ruce nového lídra, schopného převzít zároveň i řízení vlády. 

To vše Miroslav Kalousek jistě velmi dobře ví a příliš ohrožený si asi nepřipadá. Otázkou ale je, jak se bude vyvíjet případ letadel CASA, do nějž se vložil tak vehementně, že nutně vyprovokoval úvahy, zda se jej vyšetřování nějak nedotýká. Zřejmě ne přímo samotný nákup problematických dopravníků, ale spíš nějaké starší a rovněž podezřelé armádní obchody. S lidmi kolem nich měl rozhodně co činit. A pokud jim budou hrozit značné tresty, mohou začít mluvit. Takové věci se přece stávají, jak ukazuje postup kauzy Davida Ratha. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.