Zatímco středo-pravicové konzervativní uskupení Občané pro evropský rozvoj Bulharska (GERB) Bojka Borisova je vnímáno jako proevropská strana, Bulharská socialistická strana (BSP) zastává spíše proruské postoje, které odpovídají tradičním náladám v zemi. Kořeny bulharského rusofilství jsou poměrně hluboké, neboť to bylo především carské Rusko, které pomohlo Sofii osvobodit se ze staletí trvajícího osmanského područí. Na tyto volby se tak nahlíželo optikou souboje mezi prozápadními a proruskými silami.

Poslední průzkumy preferencí byly poměrně vyrovnané a rozdíl mezi oběma velkými stranami se pohyboval v řádu statistické chyby. Mírně favorizovaný GERB nakonec skutečně vyhrál se ziskem 32,7 %, což je v podstatě totožný výsledek z roku 2014. GERB si však ještě polepšil o 11 mandátů, protože počet stran v Národním shromáždění se snížil z osmi na pět. Na druhém místě skončili socialisté kandidující v širší koalici levicových a středolevých stran. BSP se stala největším skokanem voleb, protože za 27,2 % hlasů získala 80 křesel, čímž zdvojnásobila svůj poslanecký klub.

Roli juniorního koaličního partnera tradičně hraje centristické a liberální Hnutí za práva a svobody (DPS) hájící zájmy turecké menšiny. Podpora DPS klesla ze 14,8 % hlasů v roce 2014 na současných 9 % a ze třetího na čtvrté místo ji o pár setin procent odsunula nacionalistická aliance Spojení vlastenci (9,1 %), ve které se sjednotily tři krajně pravicové strany. Parlamentní pětku uzavírá euroskeptické proruské a protikorupční uskupení Volya, které často bývá nálepkováno jako populistické. Se ziskem 4,2 % a 12 mandátů jen těsně překročilo čtyřprocentní uzavírací klauzuli. Z parlamentu vypadl středopravicový Reformní blok (3,1 %) a také levostředová Alternativa pro bulharské oživení (ABV) exprezidenta Georgi Parvanova, která vznikla v roce 2014 secesí od Socialistické strany. S pouhými 1,6 % hlasů zůstala ABV daleko před branami parlamentu.

Bojko Borisov se tak s vysokou pravděpodobností stane staronovým premiérem. Čistě matematicky může sestavit koaliční vládu buď s nacionalisty, nebo se stranou turecké menšiny a v obou případech by se takový kabinet opíral o těsnou nadpoloviční většinu 121 resp. 122 poslanců z 240.

Celkový přehled:

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.