Ondřej Kosina: Fidel Castro - „Dějiny mi dají za pravdu“

29.11.2016 19:15 | Zprávy

Smrt dlouholetého kubánského prezidenta a revolucionáře Fidela Castra znamená odchod jedné z největších a nejcharizmatičtějších postav světové politiky dvacátého století. „El Comandante“ byl jedním z nejvýraznějších aktérů studené války a přestože se Kuba kvůli americkému embargu stala ekonomicky závislou na Sovětském svazu, socialismus na „ostrově svobody“ přežil zánik východního bloku i rozpad SSSR a existuje dodnes.

Ondřej Kosina: Fidel Castro - „Dějiny mi dají za pravdu“
Foto: Archiv Ondřeje Kosiny
Popisek: Ondřej Kosina

Každý režim má své pozitivní a negativní stránky. O tom, co špatného přinesl karibský socialismus „perle Antil“ média informují velmi podrobně, ale kladné stránky bývají v rámci černobílého ideologického vidění světa často zamlčovány. Kuba je popisována jako chudý stát s diktátorským režimem a politickými vězni, přičemž veškerá vina za tento stav je připisována Fidelu Castrovi jako dlouholetému vůdci. Jaký podíl viny ale má na kubánské ekonomické situaci přes půl století trvající hospodářské embargo uvalené USA? Jaká je životní úroveň v jiných srovnatelných latinskoamerických zemích s kapitalistickým systémem a bez dlouholeté americké ekonomické blokády – např. na Haiti? Jak to bylo s demokracií a lidskými právy za vlády proamerického diktátora Batisty? To jsou otázky, které Česká televize analytikům vykreslujícím Kubu v nejčernějších barvách neklade.

Mezi největší úspěchy kubánské revoluce bezesporu patří vymýcení negramotnosti, bezplatné školství, bezplatná a ve všech provinciích dostupná zdravotní péče, vybudování více než dvaceti fakult medicíny (v roce 1962 existovala pouze jedna), zvýšení průměrné délky života a snížení kojenecké úmrtnosti, patenty na špičkové léky a očkovací vakcíny (proti rakovině, AIDS) a vyspělé biotechnologie. Tisíce kubánských lékařů působí v šedesáti zemích světa, pomáhají zejména v Latinské Americe a v Africe, kde prosluli neohroženým bojem s virem ebola. Lidská práva věřících občanů jsou respektována, každý může svobodně vyznávat vlastní víru. Rovněž práva sexuálních menšin jsou na vysoké úrovni, a to díky aktivistce a Fidelově neteři Mariele Castro, která proslula pořádáním osvětových kampaní v oblasti prevence AIDS a aktivním vystupováním na obranu LGBT menšin. V roce 2008 vstoupil v platnost zákon, jenž kubánským transsexuálům umožňuje legálně podstoupit změnu pohlaví prostřednictvím chirurgického zákroku. Ačkoliv je Kuba často kritizována za porušování lidských práv, bylo by toto možné kupř. v Saúdské Arábii, která je velkým spojencem Západu?

Osobnost a dílo Fidela Castra je třeba posuzovat komplexně, v kontextu doby a bez ideologické předpojatosti. Partyzánský vůdce se svými „barbudos“ zbavil Kubu nenáviděné Batistovy diktatury. Kuba do roku 1959 byla rájem kasin a nevěstinců pro americké turisty, avšak většina obyvatel žila v chudobě. Zábavní průmysl spojený s turistikou ovládla za masivního používání korupce americká mafie. Pokus provádět vlastní nezávislou politiku v zemi, která leží v bezprostřední blízkosti USA, bylo během studené války nepřípustné. Castro si tudíž velice brzy po převzetí moci svými politickými opatřeními ve prospěch kubánských národních zájmů znepřátelil mocného severního souseda. Pozemková reforma a likvidace moci amerických korporací včetně neblaze proslulé United Fruit Company byly podmínky, bez kterých Kuba nemohla obnovit svou skutečnou nezávislost. Pokusy o jeho svržení i uvalení ekonomického embarga na ostrov vehnaly Castra do náruče Sovětského svazu, ačkoliv sám původně komunistou nebyl. Tak se zrodil komunismus na západní polokouli a Kuba jako strategický spojenec východního bloku mohla těžit ze své geopolitické exkluzivity. Fidel Castro a Ernesto „Che“ Guevara se stali symboly revoluce za sociální spravedlnost a národní nezávislost nejen v Latinské Americe, a proto je dodnes jako hrdiny obdivují miliony lidí po celém světě a k jejich odkazu se hlásí mnoho levicových politiků současnosti.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…