Sociálně konzervativní a národovecká formace Právo a spravedlnost (PiS) v říjnu 2015 vyhrála volby se ziskem 37,6 % hlasů a podle posledního průzkumu z 22. prosince má stále podporu 35 % respondentů. Oproti tomu opoziční liberální Občanská platforma (PO) – hlavní síla současných protestů – získala ve volbách 24,1 % hlasů a nyní má důvěru pouze 15 %. Ve Varšavě a dalších městech proti vládě PiS protestovaly tisíce lidí, avšak mlčící většina stojí za premiérkou Beatou Szydlo.

Vláda PiS po loňském drtivém vítězství v parlamentních volbách, kdy získala absolutní většinu v Sejmu i v Senátu, uskutečnila personální změny v ústavním soudu, za což si vysloužila kritiku Evropské komise. Nyní je kritizována za rychlé schválení státního rozpočtu na příští rok a omezování práv novinářů. Liberální opozice zablokovala Sejm a vláda ji obvinila z násilného pokusu o převzetí moci. Opozice má samozřejmě v demokratické společnosti právo proti vládě protestovat, ale v situaci, kdy nemá podporu většiny veřejnosti, si musí uvědomit své limity. Pokud by lidé nebyli spokojeni s počínáním konzervativního kabinetu, PiS by si jen těžko udrželo 35 % popularitu.

Právo a spravedlnost je sice pravicová strana, ale s výrazným sociálním rozměrem – na rozdíl od liberálně pravicové Občanské platformy, která vládla Polsku v letech 2007 – 2015. PiS je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví. PO naopak prosazuje značné zmenšení role státu v ekonomice, rovnou daň, částečné školné na vysokých školách a finanční spoluúčast pacientů.

Pro Polsko je typické, že levice je zcela marginalizovaná (Sjednocená levice i strana Razem mají podporu okolo 3 %) a o přízeň voličů tak soupeří konzervativci a liberálové. Zatímco ve volbách v roce 2015 na druhém místě skončila Občanská platforma, nyní její místo zaujímá nová liberální formace Moderní, která dosahuje na 24 % hlasů a za první PiS tak zaostává o jedenáct procentních bodů. PO by skončila třetí s 15 %. Do Sejmu by ještě proniklo pravicově populistické hnutí Kukiz '15 se 6 % a agrární Polská lidová strana (PSL) s 5 %.

O konzervativní polské vládě, její katolické a rusofobní politice si můžeme myslet cokoliv, ale je nepochybné, že za protesty proti ní stojí stejné zájmové skupiny, mající podporu americké ambasády a evropských elit, které Orbána, Fica i Kaczyńského často kritizují za autoritářské praktiky a nedostatečnou vstřícnost vůči uprchlíkům. „Evropskou kavárnu“ tak spojuje především slabá podpora veřejnosti, volební neúspěchy a snaha zviditelnit se za každou cenu za pomoci spřáteleného tisku, televize a celebrit.

Jedním z hlavních organizátorů protestních shromáždění je bývalý pracovník novin Gazeta Wyborcza Adama Michnika a dlužník alimentů ve výši půl milionu korun Mateusz Kijowski

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele