To má vcelku (a svým způsobem) i svou logiku – a to zejména po tom předchozím období toho marxismu-leninismu, i různých forem a odnoží fašismu, nacismu, revanšismu, šovinismu, a dalších podobných -ismů. A už je zcela evidentní, že i ten aspenismus-sorošismus byl vykonstruován speciálně pro bývalé satelity SSSR ve střední a středovýchodní Evropě (ať už jsou ve struktuře EU, anebo ještě nejsou, či už tam asi ani nebudou). A především pro Československo na období po jeho zvenku řízené demontáži na pozdější neo-západní kolonie: Českou republiku a Slovenskou republiku. Obě tyto „republiky“ jsou pro EU-federalismus čím dál, tím víc důležité. I proto, že v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, i v okolí to poslední dobou drhne a houstne.
A navíc zlobí i Rakousko (dříve poněkud loajální) a vaří to už i v Německu, a to nejen v jeho bývalé „východní zóně“. Přičemž i vzhledem k situaci v Rakousku si euro-federalistické struktury (bruselské & berlínské a jiné) zdá se nemohou být ani kdovíjak jisté případnými problémy v Bavorsku, o Itálii nemluvě. V tom směru by si leckdo leckde mohl položit otázku například: „Co by asi tak zbylo z toho Německa, kdyby se z jihovýchodu odtrhlo to historicky svébytné Bavorsko, a ze severu země i ty někdejší „východoněmecké“ země i s Berlínem? A co by pak asi zbylo i z té plánované (velké a mocné) euro-federální říše?“ Zdá se, že globál-korporátismus pomalu dospěl k začátku svého konce, včetně bilderbergismu, davosismu, dýpstejtismu, umělointeligencismu, i všech těch dalších -xismů-yismů.
Nicméně zpět k dílčímu jádru pudla v tzv. „Česku“ a na Slovensku od roku 1990 přes metodu kolonizace via prozápadních „privatizací“ všech Československých aktiv, a s následnou latentní privatizací státu (včetně jeho mocenských aj. struktur) na bázi aspenismu-sorošismu, s všetečným aktivismem tzv. ne/ziskových organizací a spol. S jejich kontrolou si poradily USA už ve 30. letech minulého století (zákonem FARA) a po jejich vzoru ne tak dávno si s nimi poradilo i Rusko a posléze i Slovensko. No a teď by se leckomu leckde mohlo zdát, že i v kotlíku „české kotliny“ se vaří gulášek a la FARA – či alespoň jeho předkrm v podobě přílepku štráfrechtlich § 318a, co je teď zrovna v legislativní kuchyni Valdštejského paláce, coby pro senátory horká erteple:
1. Když projde, může se už „do roka a do dne“ otočit proti celé řadě těch ne/ziskovek, doposud prospěšných a spřátelených shora zmíněným trendům. Takže trefa přímo do vlastní nohy. A následovat může další – v podobě speciálního zákona typu česká FARA, nota bene, když o nutnosti přijetí toho zákona už se tu hlasitě volá delší dobu.
2. Když ten přílepek Senátem neprojde, kdekomu by se pak mohlo zdát, že by to asi některé militantnější struktury demokraturních trendů mohly vnímat jako zradu těch antivlasteneckých cumbefélů, o nichž si tu prý už dlouho cvrlikají nejen hejna vrabců.
Mají to zejména někteří ti senátoři svízel s tou místní Sodomou Gomorou. Takže jsou i tací, co (prý možná jen tak naoko) cvrlikají s těmi vrabci. Inu-alé: „Hejbá se to hejbá / u našeho mlejna / třese se to třese / jako šiška v lese.“ A fčíl, senátore, mudruj.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .