Novou ústavu, která Maďarsko ideově vrací do meziválečného období, protlačili poslanci vládní strany Fidesz spolu s koaličními křesťanskými demokraty bez konsensu s opozicí. I přes četnou kontroverzní legislativu, jako je např. omezení vlivu Ústavního soudu, úsporná opatření a neuspokojivý stav ekonomiky, si Viktor Orbán udržuje vysokou popularitu a jeho strana je hegemonem maďarské politické scény, nejen od středu doprava. To lze přičíst zejména jeho vzdoru vůči Bruselu – odmítá požadavky EU jako je další snižování sociálních výdajů a zvyšování daní. Orbánův pravicový paternalismus resp. národní kapitalismus usiluje o posílení role státu v ekonomice a omezení vlivu zahraničního kapitálu. Vláda chce, aby alespoň 50 % kapitálu bylo v maďarských bankách.

 

Apel na národní hrdost a euroskepse v Maďarsku stále silně rezonují. Orbánovi částečně hraje do karet i masová emigrace do zahraničí, která už předčila i exodus 200 000 lidí po potlačení povstání Sověty na podzim 1956. Odchází totiž především Orbánovi odpůrci, což oslabuje opozici a posiluje naději na opětovné vítězství Fidesz ve volbách na jaře 2014. Ze země kvůli neuspokojivé hospodářské situaci i autoritativnímu stylu Orbánovy vlády během tří let odešlo údajně až půl milionu Maďarů, což je 12 % ekonomicky aktivní populace. Ekonomická emigrace je však problém i pro další recesí zasažené země jako je např. Španělsko, Řecko a pobaltské státy.

 

V roce 2010 získal Fidesz dvoutřetinovou většinu poslanců se ziskem 52,7 % hlasů a podle průzkumů z druhé poloviny dubna má podporu 46 – 49 %. Fidesz tak disponuje stejným početem voličů jako všechny ostatní strany dohromady. K Maďarské socialistické straně (MSZP) se voliči vrací jen pomalu a v porovnání s minulými volbami (19,3 %) by si nyní polepšila jen mírně a se ziskem 21 – 26 % by skončila druhá. Třetí místo si stabilně udržuje ultrapravicový Jobbik, jehož podpora se pohybuje v rozmezí 14 – 17 %, což odpovídá volebnímu výsledku z roku 2010 (16,7 %). Významně oslabuje liberálně zelená formace Politika může být jiná (LMP), a to především kvůli rozkolu, v jehož důsledku se jí v lednu 2013 rozpadl poslanecký klub a z 15 zákonodárců jich 8 založilo frakci Dialog pro Maďarsko. LMP se z původních 7,5 % propadla na současná 3 %.

 

Socialistům uškodila nejen jejich chybná politika v minulosti, ale i vznik dvou uskupení levého středu, které jim ubírají hlasy. Jedná se o Demokratickou koalici (DK) expremiéra a milionáře Ference Gyurcsányho, ustavenou v říjnu 2011 secesí 10 poslanců MSZP a alianci Společně 2014 bývalého úřednického premiéra Gordona Bajnaie, která byla založena v říjnu 2012 a získala parlamentní zastoupení v březnu 2013 spojením s Dialogem pro Maďarsko. Gyurcsány uvedl jako důvod svého odchodu ze strany její neschopnost se transformovat. Nicméně, průzkumy jeho Demokratické koalici velké naděje nedávají – oslovil pouze 1 – 2 % voličů. Alianci Společně 2014 tvoří tři občanské organizace – Vlastenecká a pokroková asociace v čele s Gordonem Bajnaiem, původně facebooková skupina „Milion za svobodu tisku“ vzniklá v reakci na Orbánův mediální zákon a odborové hnutí Solidarita inspirované polským protějškem. Společně 2014 podporuje 7 – 8 % voličů.

 

Do voleb v Maďarsku zbývá ještě rok, ale zdá se, že dominance Fidesz je téměř neotřesitelná. Levý střed je rozštěpen do tří vzájemně si konkurujících stran, které pro Orbána nepředstavují významnější hrozbu. Reálnou alternativou vůči jeho vládě by mohla být levostředová koalice Socialistické strany a Společně 2014, získá-li dostatečný počet hlasů.