Skutečný debakl totiž utrpěla současná vládní koalice liberálů a labouristů v čele s premiérem Markem Ruttem. Dohromady přišla o 37 mandátů: 29 ztratila Strana práce (PvdA) a 8 Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), která sice zvítězila, ale nijak oslnivě. Zisk 21,3 % je v superpoměrném systému a při silné politické fragmentaci sice solidní, ale VVD je zároveň druhá co do úbytku elektorátu. Naprosté fiasko utrpěla PvdA, která se propadla z druhého na sedmé místo. Strany velké koalice ztratily přízeň téměř čtvrtiny voličů.

Posílily všechny opoziční strany s výjimkou socialistů, kteří jeden mandát ztratili. Největším skokanem se stala Zelená levice (+10), ale polepšili si i liberální Demokraté 66 (+7), Křesťansko-demokratická akce (+6), Wildersova Strana pro svobodu (+5) a některá menší uskupení. Do 150členné Sněmovny reprezentantů se dostalo třináct stran a z toho dvě nové: multikulturní strana DENK hájící zájmy turecké menšiny a imigrantů a také euroskeptické, národně konzervativní Fórum pro demokracii (FvD). Nováčci však mají dohromady pouze pět mandátů. Po propadu sociálních demokratů je kuriózní, že první čtyři místa obsadily pravicové nebo centristické strany a až na pátém místě skončila levicová Socialistická strana. Volební účast činila 80,4 %.

Mezi příčiny slabšího úspěchu Geerta Wilderse, než se původně očekávalo, patří i aktuální nizozemsko-turecká roztržka, ve které se premiér Rutte zachoval poměrně rázně jako obhájce národních zájmů. Některé strany také přejímaly Wildersova témata, aby mu vzaly vítr z plachet. Zdá se, že ohledně imigrace a nebezpečí islamizace Nizozemci zatím nepovažují situaci ve své zemi za alarmující. Ze 17 milionů obyvatel je 3,8 milionu imigrantského původu. Velkým problémem některých komunit je nízká účast na trhu práce. Podle statistik více než 30 % Turků a Maročanů patří mezi příjemce sociálních dávek. V září 2016 bylo v Nizozemsku registrováno 64 tisíc uprchlíků ze Sýrie.

Dva hlavní soupeři těchto voleb – Mark Rutte a Geert Wilders – jsou vítězi i poraženými zároveň. Rutte proto, že sice volby celkově vyhrál, ale se značnými ztrátami a Wilders proto, že sice nezvítězil, ale posílil a navíc nastolil témata předvolební kampaně, o kterých se mluvilo. Co se týká povolebního vyjednávání, nebude to mít staronový premiér Rutte jednoduché, protože musí sestavit minimálně čtyřčlennou koalici, která bude mít v parlamentu sotva nadpoloviční většinu a nebude tudíž příliš stabilní. Jako nejreálnější se jeví varianta proevropské středo-pravicové liberálně-konzervativní trojkoalice VVD, CDA a D66 za podpory nebo účasti některé malé strany (např. Křesťanské unie).

Celkový přehled:

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.